Vývoj směřující k lidskému druhu byl zamotanější, než jsme předpokládali. Naznačují to otisky chodidel staré víc než šest milionů let.

V egyptské poušti nalezli zkamenělinu podivného čtyřnohého tvora, který dokázal chodit po souši i plavat pod hladinou. Byl to pravěký předchůdce současných velryb.

Je to unikátní příběh o tom, jak výroba cementu pomohla vědě a poznání historie rodu Homo.

Z výzkumu ostatků dávných populací vyplývá, že třetinu bojovníků v nich tvořily ženy.

Vyhynutí neandrtálců patří do stejné fascinující kolonky jako vyhynutí dinosaurů. Jde o jakýsi vědecký hororový příběh, který nás děsí už jen kvůli tomu, že podobně bychom mohli dopadnout i my. Ale zatímco od dinosaurů nás dělá desítky milionů let, neandrtálci se po Zemi procházeli ještě poměrně nedávno. Nová studie přišla s hypotézou, podle níž za kolapsem našich blízkých příbuzných mohla stát další věc, které se dnes děsíme - nízká porodnost.

Dlouhá léta od svého objevení v polovině devatenáctého století byli neandrtálci považováni za primitivy, nebo dokonce pojítko mezi člověkem a zvířetem. Třebaže tento pohled prošel v posledních desetiletích výraznou změnou, řada badatelů se stále zdráhá přiřknout neandrtálcům existenci vyspělé kultury. Podle posledních objevů však kulturou nejen oplývali, ale dokonce jejími prvky mohli obohatit naše předky. Četné pozůstatky orla skalního v sídlištích neandrtálců značí, že pro ně tito ptáci museli mít kultovní význam. Kult orla skalního se tak mohl rozvíjet celá tisíciletí předtím, než jej převzali moderní lidé.