Články s tagem: paleoantropologie

Člověk

Ženy před tisíci lety bojovaly po boku mužů

Z výzkumu ostatků dávných populací vyplývá, že třetinu bojovníků v nich tvořily ženy.
Člověk

Neandrtálce mohla vyhubit i zvyšující se neplodnost, ukázala studie

Vyhynutí neandrtálců patří do stejné fascinující kolonky jako vyhynutí dinosaurů. Jde o jakýsi vědecký hororový příběh, který nás děsí už jen kvůli tomu, že podobně bychom mohli dopadnout i my. Ale zatímco od dinosaurů nás dělá desítky milionů let, neandrtálci se po Zemi procházeli ještě poměrně nedávno. Nová studie přišla s hypotézou, podle níž za kolapsem našich blízkých příbuzných mohla stát další věc, které se dnes děsíme - nízká porodnost.
Člověk

Uctívali neandrtálci orly? Seznamte se s kultem Slunečního ptáka

Dlouhá léta od svého objevení v polovině devatenáctého století byli neandrtálci považováni za primitivy, nebo dokonce pojítko mezi člověkem a zvířetem. Třebaže tento pohled prošel v posledních desetiletích výraznou změnou, řada badatelů se stále zdráhá přiřknout neandrtálcům existenci vyspělé kultury. Podle posledních objevů však kulturou nejen oplývali, ale dokonce jejími prvky mohli obohatit naše předky. Četné pozůstatky orla skalního v sídlištích neandrtálců značí, že pro ně tito ptáci museli mít kultovní význam. Kult orla skalního se tak mohl rozvíjet celá tisíciletí předtím, než jej převzali moderní lidé.
Člověk

Díky neandrtálcům máme lepší imunitu. Nechali nám geny zvyšující odolnost vůči virům

Ještě před pár lety by šlo o prvotřídní senzaci, dnes už je to ale ohraná písnička – značná část genetické informace moderních lidí pochází od neandrtálců. Větší otázkou zůstává, jaké geny nám naši evoluční "bratranci" zanechali. Nejnovější výzkum přitom ukazuje, že úseky lidské DNA, jejichž původ můžeme vystopovat k neandrtálcům, nápadně často reagují s viry nebo narušují jejich specifické funkce. Mohly za mezidruhovou mesaliancí z doby kamenné stát nákazy smrtících patogenů?
Člověk

Populační exploze před 4000 lety. Nová metoda otevírá okno do minulosti

Mezi největší milníky lidské civilizace můžeme zařadit vynález zemědělství. Pravda, archeologové se dnes už nedomnívají, že lovci a sběrači začali pěstovat obilí a další plodiny "přes noc". Termín neolitická revoluce chápou spíše obrazně. I tak ale přinesla neolitická revoluce dalekosáhlé následky. Lidé uživili více dětí a populační růst vystřelil ke hvězdám. Nemohlo to být ale všechno trochu jinak? 
Člověk

Byla lidská přizpůsobivost klíčem k ovládnutí Země?

V populární cimrmanovské hře Dobytí severního pólu herci zpívají, že se Čech přizpůsobil i tam, kde hynuli vlci a sobi. Podle nejnovější antropologické teorie se zdá, že tvůrci z divadla Járy Cimrmana zase jednou trefili hřebíček na hlavičku. Tedy, s malým dodatkem. Schopnost využít jakýchkoli podmínek totiž podle tohoto konceptu nedefinuje jen Čechy, ale všechny příslušníky lidského druhu. Moderní lidé podle ní uspěli díky tomu, že se na rozdíl od svých příbuzných dokázali specializovat i na ty nejextrémnější podmínky – včetně polárních.
Člověk

Vědci objevili dalšího lidského 'bratrance'. Kdo lovil na Filipínách před 700 tisíci let?

Moderní člověk se poprvé vydal ze své domoviny, Afrického kontinentu, před necelými 100 tisíci let. I když připustíme, že různé lidské populace mohly "vystrkovat růžky" na Blízký východ nebo Arabský poloostrov už dříve, stáří našeho druhu nepřesahuje 200 až 300 tisíc let. Komu ale potom mohou patřit takřka milion let staré nástroje nalezené na Filipínách? Zdá se, že antropologové narazili na stopu dalšího překvapivě vyspělého lidského "bratrance".
Člověk

Průlom v antropologii! Nejstarší jeskynní malby vytvořili neandrtálci

Neandrtálci vzrušují naši představivost už od svého objevu před více než 150 lety. Nic na tom nezměnilo ani zjištění, že nejsou našimi přímými předky, ale spíše "pravěkými bratranci" z postranní větve lidského rodu. Nejnovější objevy ze španělských jeskyní naznačují, že neandrtálci rozhodně nebyli takovými divochy, za které jsou považováni.