Články s tagem: paleoantropologie
Lidská ruka se vyvíjela jinak, než jsme mysleli
4. 2. 2021
|
Ladislav Loukota
Naši předchůdci dokázali vyrábět nástroje ještě před vývojem moderních rukou.
Ženy před tisíci lety bojovaly po boku mužů
6. 5. 2020
|
Ladislav Loukota
Z výzkumu ostatků dávných populací vyplývá, že třetinu bojovníků v nich tvořily ženy.
Neandrtálce mohla vyhubit i zvyšující se neplodnost, ukázala studie
6. 6. 2019
|
Ladislav Loukota
Vyhynutí neandrtálců patří do stejné fascinující kolonky jako vyhynutí dinosaurů. Jde o jakýsi vědecký hororový příběh, který nás děsí už jen kvůli tomu, že podobně bychom mohli dopadnout i my. Ale zatímco od dinosaurů nás dělá desítky milionů let, neandrtálci se po Zemi procházeli ještě poměrně nedávno. Nová studie přišla s hypotézou, podle níž za kolapsem našich blízkých příbuzných mohla stát další věc, které se dnes děsíme - nízká porodnost.
Uctívali neandrtálci orly? Seznamte se s kultem Slunečního ptáka
7. 5. 2019
|
Jan Toman
Dlouhá léta od svého objevení v polovině devatenáctého století byli neandrtálci považováni za primitivy, nebo dokonce pojítko mezi člověkem a zvířetem. Třebaže tento pohled prošel v posledních desetiletích výraznou změnou, řada badatelů se stále zdráhá přiřknout neandrtálcům existenci vyspělé kultury. Podle posledních objevů však kulturou nejen oplývali, ale dokonce jejími prvky mohli obohatit naše předky. Četné pozůstatky orla skalního v sídlištích neandrtálců značí, že pro ně tito ptáci museli mít kultovní význam. Kult orla skalního se tak mohl rozvíjet celá tisíciletí předtím, než jej převzali moderní lidé.
Díky neandrtálcům máme lepší imunitu. Nechali nám geny zvyšující odolnost vůči virům
25. 10. 2018
|
Jan Toman
Ještě před pár lety by šlo o prvotřídní senzaci, dnes už je to ale ohraná písnička – značná část genetické informace moderních lidí pochází od neandrtálců. Větší otázkou zůstává, jaké geny nám naši evoluční "bratranci" zanechali. Nejnovější výzkum přitom ukazuje, že úseky lidské DNA, jejichž původ můžeme vystopovat k neandrtálcům, nápadně často reagují s viry nebo narušují jejich specifické funkce. Mohly za mezidruhovou mesaliancí z doby kamenné stát nákazy smrtících patogenů?
Populační exploze před 4000 lety. Nová metoda otevírá okno do minulosti
1. 10. 2018
|
Jan Toman
Mezi největší milníky lidské civilizace můžeme zařadit vynález zemědělství. Pravda, archeologové se dnes už nedomnívají, že lovci a sběrači začali pěstovat obilí a další plodiny "přes noc". Termín neolitická revoluce chápou spíše obrazně. I tak ale přinesla neolitická revoluce dalekosáhlé následky. Lidé uživili více dětí a populační růst vystřelil ke hvězdám. Nemohlo to být ale všechno trochu jinak?
Byla lidská přizpůsobivost klíčem k ovládnutí Země?
22. 8. 2018
|
Jan Toman
V populární cimrmanovské hře Dobytí severního pólu herci zpívají, že se Čech přizpůsobil i tam, kde hynuli vlci a sobi. Podle nejnovější antropologické teorie se zdá, že tvůrci z divadla Járy Cimrmana zase jednou trefili hřebíček na hlavičku. Tedy, s malým dodatkem. Schopnost využít jakýchkoli podmínek totiž podle tohoto konceptu nedefinuje jen Čechy, ale všechny příslušníky lidského druhu. Moderní lidé podle ní uspěli díky tomu, že se na rozdíl od svých příbuzných dokázali specializovat i na ty nejextrémnější podmínky – včetně polárních.
Vědci objevili dalšího lidského 'bratrance'. Kdo lovil na Filipínách před 700 tisíci let?
13. 5. 2018
|
Jan Toman
Moderní člověk se poprvé vydal ze své domoviny, Afrického kontinentu, před necelými 100 tisíci let. I když připustíme, že různé lidské populace mohly "vystrkovat růžky" na Blízký východ nebo Arabský poloostrov už dříve, stáří našeho druhu nepřesahuje 200 až 300 tisíc let. Komu ale potom mohou patřit takřka milion let staré nástroje nalezené na Filipínách? Zdá se, že antropologové narazili na stopu dalšího překvapivě vyspělého lidského "bratrance".