Kamenné nástroje objevené na Ukrajině jsou staré asi 1,4 milionu let a představují tak nejstarší důkaz o lidské přítomnosti v Evropě. Zjistil to mezinárodní tým vědců, jehož součástí byli i odborníci z české Akademie věd (AV ČR). 

Moderní lidé a jejich příbuzné druhy, jako byli primitivnější neandrtálci, dorazili z Afriky do Eurasie před jedním až dvěma miliony let. Přesné období jejich příchodu je však velmi obtížné určit, vysvětlil deník The Independent. 

Moderní lidé (Homo sapiens) opustili Afriku a přišli do Eurasie před 250 až 270 tisíci lety, načež postupně pohltili neandrtálce. Kdo přišel na území dnešní Evropy jako první však není snadné objasnit kvůli nedostatku starších nalezišť. 

První lidské osídlení datovali dosavadní studie ve španělské Atapuerce do období před 1,2 až 1,1 milionu let. Podle nové studie publikované v časopise Nature však existovalo takové osídlení ještě o 200 až 300 tisíc let dříve na území dnešní Ukrajiny. 

Korolevo je město v Zakarpatské oblasti na Ukrajině poblíž hranic s Maďarskem a Rumunskem. Nachází se zde archeologické naleziště lidského osídlení významné v celoevropském měřítku. 

Vědci zde v 70. letech 20. století vykopali řadu kamenných nástrojů z doby kamenné. Agentura Reuters je přesněji označila za olodwanské nástroje vznikající údery dvou kamenů o sebe. Odštěpují se tak od nich tenké a ostré šupiny. 

První Evropané 

Olodwanské nástroje jsou možná primitivní, ale lze je označit za technologický úsvit. Naši předkové je používali jako sekáčky, škrabky a krájecí nástroje. Ukrajinský archeolog a spoluautor studie Vitalij Usyk věří, že jsou jich tam tisíce. 

Vědci přesně datovali vzorky valounů z naleziště s pomocí jaderné fyziky a geofyzikálních věd. „Jde o nejstarší datovaný důkaz lidské přítomnosti v Evropě,“ okomentoval zjištění spoluautor studie a dánský výzkumník Mads Faurschou Knudsen. 

Usyk hovořil o sedm časových úsecích osídlení a devíti různých paleolitických kulturách, kdo ovšem zmíněné nástroje vyrobil není jasné. Podle vědců to zřejmě byl člověk vzpřímený (Homo erectus), jenž opustil Afriku jako první. 

Homo erectus se podobal Homo sapiens, jen měl menší mozek. „V Korolevu nebyly nalezeny žádné kosti, pouze kamenné nástroje,“ vysvětlil obtížnost identifikace dávných obyvatel tohoto osídlení hlavní autor studie Roman Garba z AV ČR. 

Naši nejstarší předkové se během teplého období Země (Interglaciálu) potkali na území dnešní Evropy s velkými savci včetně mamutů, nosorožců, hrochů, hyen a šavlozubců. Osídlení v Korolevu je nejsevernějším dosud známým výskytem člověka vzpřímeného.