Paleontologové objevili na jihu Afriky nejstarší pohřebiště na světě. Obsahovalo ostatky jednoho ze vzdálených příbuzných člověka s mozkem o velikosti pomeranče. Vědci přitom dosud předpokládali, že tento druh nebyl schopen složitější činnosti.

My thoughts on the #Homonaledi preprints, just released pic.twitter.com/Y2CR5TVJRB

— Chris Stringer (@ChrisStringer65) June 5, 2023

Dávno před Homo sapiens

Homo sapiens nebyli jedinými ani prvními homininy, kteří pohřbívali své mrtvé a vytvářeli jeskynní malby. Potvrzuje to nový výzkum jihoafrického jeskynního systému obývaného našimi příbuznými z druhu Homo naledi před zhruba 300 000 lety.

Jeskynní systém Rising Star objevili speleologové v roce 2013. Už před deseti lety tam badatelé nalezli na 1500 fosilních ostatků homininů podobným lidem, které byly po podrobném ohledání určeny jako nový, do té doby neznámý druh. Dostal jméno Homo naledi.

Homo naledi měli nohy, ruce a zápěstí podobné moderním lidem a neandrtálcům. Ale trupem a velikostí mozku se blížily spíš staršímu druhu australopitéků.

Profesor Lee Berger s rekonstruovanou lebkou dítěte druhu Homo naledi. | zdroj: Profimedia

Tým vedený paleoantropologem Lee Bergerem při podrobném průzkumu oblasti nalezl hluboko v jeskyních, třicet metrů pod zemí, ostatky patnácti dospělých jedinců i dětí. Kosti spočívaly v mělkých prohlubních, které byly vyhloubeny záměrně. V každé prohlubni bylo uloženo několik těl v poloze plodu. To vše naznačuje, že tam byly umístěny jinými členy kmene. 

Z těchto poznatků vědci usuzují, že druh Homo naledi pohřbíval zemřelé, a to v době, kdy náš druh teprve vznikal.  Své závěry, které zpochybňují dosavadní chápání evoluce člověka, publikovali ve vědecké databázi bioRxiv.

Na velikosti mozku nezáleží?

Obecně se předpokládá, že teprve vývoj větších mozků umožnil pralidem vykonávat složitější činnosti, mezi které patří pohřeb. A velikost mozku Homo naledi byla sotva poloviční ve srovnání s moderními lidmi.

„Mít tak složité chování s mozkem velikosti opice je velmi náročné,“ vysvětluje na webu Národního historického muzea v anglickém Kensingtonu profesor Chris Stringer, uznávaný expert na evoluci člověka, který se na výzkumu nepodílel.

„Pro mě je velikost mozku klíčová. Vždy jsme vycházeli z předpokladu, že nárůst velikosti mozku zhruba kopíruje nárůst složitosti chování, zejména u neandertálců a nás,“ upozorňuje Stringer.

Jenže vědci v jeskyni narazili nejen na známky pohřbů. Zarazily je také rytiny na stěnách jeskyně. Tamní obyvatelé vytvářeli z čar různé obrazce. Badatelé je přisuzují Homo naledi, protože nenalezli důkazy, že toto místo obýval jiný druh.

A do třetice – vědci odhalili také indicie o dávném používání ohně. Jeho svit byl nezbytný, aby se Homo naledi dostali hlouběji do jeskynního systému.

Ostatky Homo naledi. | zdroj: Profimedia

To vše naznačuje, že chování těchto pralidí bylo nečekaně složité a vykazovalo známky lidské kultury už 100 000 let před nejstarším známým hrobem našeho druhu, a ještě déle před jeskynními malbami Homo sapiens a neandertálců.

„Homo naledi, které jsme nalezli hluboko pod zemí, zjevně nezemřeli po nějakém dramatickém pádu. Jejich tělesné schránky byly pečlivě uloženy a zasypány hlínou. Proto je pokládáme za důkazy archaických pohřbů,“ vysvětluje na webu stanice CNN vedoucí expedice a hlavní autor studie Lee Berger.

„Museli si tam vzít něco, čím vykopali díry. Někdo jim musel svítit nějakou pochodní… Bylo to opravdu složité a plánované chování,“ říká o Homo naledi z jeskyní Rising Star Chris Stringer.

Z takových závěrů je patrné, že bychom měli uvažovat, zda nepřehodnotíme chápání evoluce člověka.