Živočišné druhy zpravidla pobývají na Zemi jen určitou dobu. Vyhynou, rozvětví se do nových druhů, anebo se změní k nepoznání v důsledku náhodných mutací a přizpůsobení se změnám prostředí.

Kolik času zbývá Homo sapiens?

Homo sapiens chodí po Zemi už 300 000 let. Poznatky z minulosti přitom naznačují, že u běžných druhů savců se dá předpokládat, že budou existovat přibližně milion let. Co se tedy s lidmi stane, až se jejich druh dožije milionu let? Která ze zmíněných tří možností potom pro ně bude platit?

Jednu z nejpozoruhodnějších vizí člověka, který se jako druh dožije milionu let, předkládá výzkumník Anders Sandberg z oxfordského Institutu budoucnosti lidstva (Future of Humanity Institute) v magazínu The Conversation.

Sandberg předpokládá, že lidé se v daleké budoucnosti rozvětví do několika biologických druhů. Na vrcholu přitom budou lidé, kteří se změní k nepoznání a z živočišné říše se přesunou do říše softwaru a minerálů.

Až evoluci budou řídit lidé...

Výzkumník z Oxfordu připomíná „otce science fiction“ H. G. Wellse, který si jako jeden z prvních vizionářů uvědomil, že by se lidé mohli vyvinout „v něco velmi cizího dnešnímu člověku“. Wells ve své eseji z roku 1883 „Man in the year million“ („Člověk za milion let“) si představoval budoucí lidi jako tvory s velkým mozkem, tedy i hlavou, a malým tělem.

Jenže evoluce zvolila jinou cestu. Naše mozky se nezvětšují a těla nám nezakrňují.

Sandberg předpokládá, že lidé, pokud nevyhynou, se v budoucnu rozvětví se do několika biologických druhů. „Domnívám se, že nejpravděpodobnějším případem je „speciace“, kdy se jeden biologický druh rozdělí na několik dalších biologických druhů,“ píše futurolog.

Vědec připomíná, že většina lidí si přeje zlepšit své zdraví, zpomalit, anebo úplně zrušit stárnutí a zvýšit inteligenci. Právě to dává předpoklady ke speciaci, kterou požene vpřed technologický pokrok. Evoluci už nebude řídit matka příroda, ale lidé.

Podle Sandberga je pravděpodobné, že v budoucnu budou lidé podstupovat upgrade – dostupný a všudypřítomný podobně jako dnes mobilní telefony.

V dlouhodobém horizontu bychom podle něj měli očekávat, že z vylepšených lidí se generaci po generaci (nebo upgrade po upgrade) bude stávat jeden nebo více zásadně odlišných „posthumánních“ druhů.

Kromě toho bude existovat část populace, Sandberg ji nazývá druhem zdrženlivých, která upgrade odmítne a zachová si tradiční lidskou strukturu.

Dystopie, nebo utopie?

„Emulací mozku – technologií, při níž se skenuje mozek na buněčné úrovni a poté se v počítači rekonstruuje ekvivalentní neuronová síť, aby se vytvořila softwarová inteligence – můžeme dojít daleko,“ upozorňuje Sandberg.

V takovém případě lidstvo vykročí nejen ke speciaci, ale vydá se z živočišné říše do říše minerálů a softwaru. Tím si naši potomci vytvoří předpoklady k tomu, aby se kopírovali a zálohovali, a tak se stali nesmrtelnými. Emulace jim také umožní cestovat do vzdálených končin vesmíru.

Softwarová inteligence má mnoho výhod, zdůrazňuje ve svém článku Sandberg. Může účinně využívat zdroje, protože k výrobě mikročipů potřebujete pouze energii ze slunečního světla a trochu horninového materiálu.

Softwarové mozky nepotřebují jíst ani pít. Kromě toho jsou schopny myslet a adaptovat se novým podmínkám milionkrát rychleji než biologická mysl. A jejich vývoj je náramně jednoduchý – stačí přece aktualizovat software. Pracné učení se stane minulostí.

„Dá se však předpokládat, že lidstvo nezůstane jediným inteligentním druhem na planetě,“ pokračuje vědec a upozorňuje na umělou inteligenci.

„Umělá inteligence se rychle vyvíjí. Panují hluboké nejistoty a neshody, kdy a zda vůbec získá vědomí. Co se ale může stát, to se nakonec pravděpodobně stane,“ předpokládá futurolog.  

„V určitém okamžiku se dočkáme planety, na níž budou lidé z velké části nahrazeni softwarovou, ale i umělou inteligencí, anebo inteligencí, která je propojí,“ prorokuje Sandberg.

Přežije ‚tradiční‘ člověk?

Oxfordský futurolog v závěru své eseje líčí lidstvo staré milion let takto:

„Pod křemíkovými baldachýny kdesi na Sahaře se hemží biliony umělých myslí. Rozsáhlá datová centra, která tyto mozky pohánějí, kdysi hrozila přehřátím planety. Nyní většina z nich obíhá kolem Slunce a vytváří rostoucí strukturu – Dysonovu sféru, superkonstrukci, která využívá veškerou energii uvolněnou Sluncem. V ní každý watt energie pohání myšlení, vědomí a podivné věci, pro které zatím nemáme pojmenování.“

A jak Sandberg pohlíží na šance, že přežijí tradiční lidé – uhlíková forma života s houbovitou hromadou buněk nazývanou mozkem?

Vědec se domnívá, že to je možné, pokud k této komunitě bude „softwarová postlidská“ většina tolerantní a pokud ji bude respektovat. „Možná důvod k tomu, abychom se sami začali chovat k vlastním menšinám lépe,“ píše v The Conversation.