Ve světě nedošlo ke dvěma velkým válkám, ale ke třem. Archeologové se snaží objasnit příčinu a průběh „nulté světové války“, první velké evropské meziregionální bitvy před 3300 lety na březích řeky Tollense v severním Německu.

Zhruba před 3300 lety se pokusila neznámá armáda překročit řeknu Tollense a střetla se s obránci. Šlo o střet na tu dobu nevídaného počtu lidí. Událost dnes archeologové považují za nejstarší známou bitvu v Evropě. 

Pravěké bojiště odhalili poté, co roku 1996 amatérský archeolog našel lidskou kost vyčnívající z břehu řeky. Od té doby tam vědci vykopali 12 500 kostí patřící asi 150 jedincům, kteří tam padli v krvavé bitvě roku 1250 před naším letopočtem.

Našla se tam i řada tehdejších zbraní, jako jsou meče, dřevěné palice, sekyry a hroty šípů –některé z nich zaražené přímo v kostech, popisuje server CNN. Výzkumy kostí popisovaly silné, mladé muže se zahojenými ranami z dřívějších střetů.

Informace o tom, kdo však v této bitvě bojoval a za jakým účelem, nicméně archeologům unikají do dnešních dnů. Jelikož o střetu neexistují žádné písemné zprávy, snaží se celkový obraz poskládat jako puzzle právě z nalezených zbraní.

Že bojovali v bitvě cizinci ukázaly už dřívější analýzy DNA, artefaktů i samotných zbraní. Podle vědců se na březích řeky pozabíjelo dva až pět tisíc lidí, což vědce šokovalo, protože v těch dobách žilo na jednom kilometru čtverečních v průměru pět osob.

Bojovníci z Moravy  

Bojovníci podle dřívějších studií přišli ze střední Evropy, tedy oblastí dnešního Německa, Polska a Česka. Cizince z oblasti naší země prozradil nález typické sekery. Nyní se tým vedený německým archeologem Leifem Inselmannem zaměřil na hroty šípů.

Inselmann je přirovnal k pistoli nalezené při vyšetřování trestného činu. „Stejně jako nám zbraň nalezená na místě trestného činu dává vodítka o viníkovi, hroty šípů nám něco říkají o bojovnících z údolí Tollense a o tom, odkud přišli.

Archeologové shromáždili literaturu a data o více než 4 700 hrotech šípů z doby bronzové ze střední Evropy a porovnali je s těmi nalezenými na bojišti. Jedna skupina bojovníků přišla z jižní střední Evropy, napsal tým ve studii zveřejněné v časopisu Antiquity.

Poznal to podle tvarů hrotu šípů. Většina z nich byla vyrobena z bronzu, deset však bylo vytvořených z pazourku. Ten byl už v té době zastaralý, avšak stále se používal. Kamenné hroty, jak se ukázalo, jsou typické pro dobu bronzovou v oblasti Tollense.

Bronzové hroty však představovaly směs různých vzorů – místních i vzdálených. Některé prozradily příchod bojovníků z oblastí dnešního Bavorska a Moravy, konkrétně z Brna, ale i vzdálenějších částí Evropy, kde dnes leží Slovensko a Rakousko.

Někteří bojovníci tedy museli ujít tisíce kilometrů zalesněnou, drsnou krajinou, aby se zúčastnili velké bitvy. Zajímavostí je, že válečníci z oblasti dnešní Moravy používali speciální hroty šípů s háčky. To proto, aby je bylo obtížnější z rány vytáhnout.

Účastnily se i ženy

Stále ale není jasné, proč válečníci z jihu přišli. Cesta zřejmě podle archeologů sloužila jako obchodní spojnice mezi severem a jihem. Dokazují to nedaleko objevené perly pocházející z Perského zálivu. V bitvě mohlo jít o kontrolu oblasti.

Velký rozsah bitvy přiměl vědce k přehodnocení organizovanosti společnosti a válčení v době bronzové. Inselmann spekuluje, zda šlo o kmenové koalice, žoldnéře nebo družiny charismatického vůdce, případně armády ranných království.

Bitva o řeku Tollense toho však přes námi stále mnoho skrývá. Archeologové totiž na bojišti objevili i kosti dvou žen. Znamená to, že tam opravdu bojovaly i ženy? Mohlo jít o složitější konfrontaci než jen o střet dvou armád.