Když síla přesáhne lidské měřítko

Zemětřesení měříme Richterovou stupnicí (dnes častěji momentovou magnitudou) – a jakmile číslo překročí hodnotu 8, mluvíme o megazemětřesení. Tyto jevy vznikají většinou v subdukčních zónách, kde se jedna zemská deska podsouvá pod druhou. Právě zde dochází k největším uvolněním napětí – a následkům, které sahají od tsunami až po změnu rotace planety.

Následující události patří mezi nejsilnější, jaké kdy lidstvo zaznamenalo. Jsou to momenty, kdy se planeta na okamžik chovala jako živý organismus v křeči.

1. Chile, 1960 – Magnituda 9.5

Nejsilnější zaznamenané zemětřesení všech dob udeřilo 22. května 1960 u pobřeží jižního Chile. Trvalo zhruba 10 minut a zabilo přes 1 600 lidí přímo. Dalších několik set lidí zahynulo v tsunami, které následovalo a zasáhlo i Havaj, Japonsko a Filipíny.

Podle vědců došlo k posunu desek o více než 30 metrů, a energie, která se uvolnila, odpovídala přibližně 20 000 atomovým bombám z Hirošimy . Některé části chilského pobřeží klesly o více než dva metry.

2. Aljaška, 1964 – Magnituda 9.2

Takzvané Velikonoční zemětřesení zasáhlo 27. března 1964 oblast Prince William Sound. V Anchorage byly zničeny celé čtvrti a výška následné tsunami dosáhla až 67 metrů ve fjordech.

Třebaže si vyžádalo „jen“ 131 obětí, bylo to kvůli nízké hustotě zalidnění. Ekonomické škody však činily přes 2 miliardy dolarů v dnešních cenách . Celý incident přiměl americkou geologickou službu USGS k rozsáhlým investicím do seismického sledování.

3. Indonésie, 2004 – Magnituda 9.1

Zemětřesení u pobřeží Sumatry 26. prosince 2004 bylo jedním z nejničivějších v moderních dějinách. Následná vlna tsunami zabila přes 230 000 lidí ve 14 zemích, především v Indonésii, Thajsku, Indii a Srí Lance.

Otřes trval přes 8 minut a posunul severozápadní cíp Sumatry o 36 metrů směrem na jihozápad. Zemská osa se podle NASA pohnula o téměř 2,5 centimetru, což zkrátilo den o několik mikrosekund.

4. Japonsko, 2011 – Magnituda 9.0

Zemětřesení známé jako Tohoku zasáhlo severovýchodní pobřeží Japonska 11. března 2011. Následná tsunami vysoká až 40 metrů zabila přes 18 000 lidí a vedla ke katastrofě ve Fukušimské jaderné elektrárně, jejíž následky přetrvávají dodnes.

Kromě humanitární krize šlo o nejdražší přírodní katastrofu v historii, s odhadovanými škodami ve výši 235 miliard dolarů . Japonsko přehodnotilo svoji jadernou politiku a posílilo preventivní opatření v pobřežních regionech.

5. Rusko (Kamčatka), 1952 – Magnituda 9.0

Tato událost postihla řídce obydlený region východního Ruska, což omezilo počet obětí. Nicméně následná tsunami zasáhla Havaj, kde zničila stovky domů. Výška vlny u pobřeží Kamčatky byla místy přes 15 metrů.

Ačkoliv šlo o jednu z nejsilnějších seismických událostí 20. století, mediální pozornost byla malá, i kvůli tehdejší geopolitické izolaci Sovětského svazu.

Efekt, který mění planetu

Některá zemětřesení mají takový rozsah, že mění chování planety:

• Zemská osa se při velkých otřesech posouvá o milimetry až centimetry

• Dochází k trvalému posunu pevniny, někdy i o desítky metrů

• Může dojít ke změně délky dne – kvůli přerozdělení hmoty v rotujícím tělese

• Uvolněná energie odpovídá miliardám tun TNT

Například zemětřesení v Chile 1960 zkrátilo den o 1,26 mikrosekundy, to v roce 2004 o 6,8 mikrosekundy .

Jsme připraveni na další?

Vědci upozorňují, že další megazemětřesení jsou otázkou času. Oblast tzv. Cascadia Subduction Zone v severozápadní části USA je považována za časovanou bombu. Historie ukazuje, že přibližně jednou za 300–500 let zde dojde k otřesu o síle 9.0+. Poslední udeřil v roce 1700.

Stejně tak Istanbul nebo oblast u Los Angeles sedí na aktivních zlomech, které se hromadí napětí po desítky let. Přes veškerý technologický pokrok stále nedokážeme předpovědět přesné místo a čas, jen pravděpodobnost a rizika.

Závěr

Zemětřesení jsou připomínkou, že země pod našima nohama není pevná, ale v neustálém pohybu. Největší otřesy měly nejen geofyzikální dopad, ale i kulturní, politický a psychologický. Jsou to momenty, kdy si člověk uvědomí, jak malý je vůči přírodním silám. A jak zásadní je být připraven – a nezapomínat.