Nemo umí počítat. Klauni očkatí se rozeznávají podle počtu pruhů
2. 2. 2024 – 18:11 | Příroda | Pavel Makal | Diskuze:
Umí být i nepřátelští
V nové studii publikované 1. února v časopise Journal of Experimental Biology vědci odhalují zajímavé poznatky o sociálním chování klaunů očkatých, které zpochybňují jejich veselou a bezstarostnou pověst mezi lidmi.
Studie, kterou provedl tým z Okinawského institutu vědy a technologie v Japonsku, se zaměřuje na agresivní tendence klaunů vůči vetřelcům v jejich koloniích. Navzdory svému pestrému vzhledu a spojení s korálovými útesy se klauni chovají teritoriálně, zejména vůči příslušníkům svého druhu mimo svou kolonii.
Výzkum odhalil, že klauni, zejména klaun obecný (Amphiprion ocellaris), dokáží rozlišit vetřelce na základě jemných vizuálních znaků, zejména počtu bílých pruhů na těle. Pomocí řady experimentů vědci pozorovali, jak klauni reagují odlišně na různé druhy anemonek, včetně anemonek Clarkeových, klaunů oranžových a klaunů sedlatých.
Výsledky pokusů ukázaly, že klauni obecní vykazují zvýšenou agresivitu vůči vetřelcům se třemi bílými pruhy a dochází k jejich konfrontacím a vzájemným střetům. Naopak vetřelci ostatních druhů, zejména ti s menším počtem bílých pruhů nebo bez nich, čelili menšímu nepřátelství.
Vědci navíc zjistili, že klauni vykazují pozoruhodnou schopnost rozpoznávat a reagovat na vizuální podněty podobné jejich druhu. Plastové disky pomalované barvami anemonek, které se lišily počtem bílých pruhů, vyvolávaly u klaunů různou míru agrese, což dále potvrzuje jejich schopnost rozeznat vetřelce na základě vizuálních podnětů.
Studie také vrhá světlo na hierarchickou strukturu v koloniích klaunů, kde velikost a pohlaví hrají klíčovou roli při určování sociálního statusu. Větší jedinci, zejména mladí, zastávají v kolonii vedoucí úlohu a jsou zodpovědní za obranu před vetřelci.
Výzkum dále poukazuje na jedinečný životní cyklus klaunů, kdy jedinci v průběhu dospívání procházejí změnou pohlaví, která je doprovázena získáním dalších bílých pruhů. Tento dynamický proces ovlivňuje dynamiku kolonie, přičemž větší jedinci přebírají dominantní roli a udržují ve skupině sociální řád.
Navzdory kontrolovanému laboratornímu prostředí studie vědci zdůrazňují širší důsledky pro pochopení dynamiky mořských ekosystémů. Složité sociální chování pozorované u klaunů podtrhuje složitost mořského života a potřebu dalšího výzkumu v této oblasti.