Tetování, piercing, ale i anatomické deformace se objevovaly napříč lidskou historií. Vědci se v nové publikaci zveřejněné časopisem Current Swedish Archaeology pokusili vysvětlit zvláštní tělesné modifikace u Vikingů. 

Tělesné modifikace napříč historií a v různých kulturách dávaly jedincům výhody, zaručovaly jim ochranu, vyjadřovaly jejich postavení, identitu či odlišnost nebo sloužily jako značky po nějakých přijímacích rituálech. 

I mezi Vikingy byly tělesné modifikace rozšířené. Badatelé od roku 1989 objevili celkem 130 zubů vikingských mužů ve věku kolem dvaceti let s vodorovnými, hlubokými rýhami. Dlouhé roky nevěděli, jak tyto drážky vznikly a k čemu sloužily. 

Někteří vědci navrhovali, že se jedná o následek užívání chrupu coby nástroje k obdělávání kůže. Podle jiných názorů šlo o záměr, čemuž odpovídá i precizní a zřetelné provedení těchto rýh, píše web ScienceAlert. 

Další tělesnou modifikací, která dlouhé roky mátla archeology, je trojice protáhlých, kuželovitých lebek patřících dospělým ženám. Jedna z nich zemřela ve věku pětadvaceti až třiceti let, další dvě ve věku pětapadesáti až šedesáti let. 

Lebky byly objeveny na ostrově Gotland, kde se navíc našlo nejvíce modifikovaných zubů. Kosterní ostatky žen vědce zmátly – protahování lebek bylo rozšířeno mezi mnohými starodávnými i středověkými kulturami, avšak v úplně jiných oblastech. 

Společenství kupců 

Obě tělesné modifikace se rozhodli prozkoumat archeologové ze Švédska a Německa Matthias Toplak a Lukas Kerk. Dvojice se na základě svých poznatků domnívá, že severští muži si pilovali do zubů rýhy úmyslně s pomocí železného pilníku. 

Jelikož se zuby našly hlavně na Gotlandu (mimo jiné i ve východošvédské oblasti Uppland), jenž v pozdním vikingském období platil za centrum veškerých baltských obchodních aktivit, tak vědci usoudili, že muži s těmito rýhami patřili k bratrství kupců. 

Tyto drážky podle nich dokládaly přijímací rituál do obchodních privilegovaných skupin a členové těchto kupeckých komunit se dokázali na základě značek na zubech poznat a poskytovat si různé benefity, ať už obchodní výhody či ochranu. 

V tom případě existovaly v dobách Vikingů velké obchodní komunity, předchůdci středověkých obchodních gild, které, jak se zdá, nahradily tato vikingská obchodní společenství po dvanáctém století, píše se ve studii. 

Co se trojice žen z Gotlandu týče, jejich lebky zůstávají pro vědce záhadou. Usuzují, že pocházely z jedné rodiny. Odpovídá tomu posloupnost pohřbů i na ostrově nezvyklá lebeční modifikace. Jediná žena z této trojice pocházela přímo z ostrova. 

Vědci hádají, že zbylé dvě ženy si možná přivezli obchodníci z jihovýchodní Evropy, kde byla praxe roztahování lebek rozšířená. Možná šlo o vyjádření jedinečnosti a exotičnosti žen, případně dalekých kontaktů vikingských rodin, hádají odborníci.