Kromě našeho dechu a tělesného pachu komáry podle nové studie publikované v časopise Nature přitahuje ještě něco. Naše odhalená kůže na tento otravný hmyz účinkuje podobně jako neonová reklama, jež propaguje, že tento bar je otevřený.

Komáry nemá rád snad nikdo. Jejich otravné bzučení nás nenechá zamhouřit oka a ráno se budíme se svědivými otoky na kůži. Komáři ale mohou být i nebezpeční, jsou totiž přenašeči nemocí, jako je malárie, virus zika, žlutá zimnice a horečka dengue.

Jenom na malárii v roce 2022 podle Světové zdravotnické organizace (WHO) zemřelo 600 000 lidí. Abychom mohli hledat efektivní způsoby ochrany před komáry, musíme lépe pochopit jejich fungování a způsob, jakým si své „obětí“ vybírají.

Tým vědců z Kalifornské univerzity v Santa Barbaře identifikoval další schopnost komárů – infračervenou detekci. Zjistil to experimentem provedeným na druhu Aedes aegypti, hlavním přenašeči výše zmíněných chorob.

Vědci umístili 80 samic (protože krev sají jen samice) do dvou zón – jedna měla běžnou teplotu okolí (zhruba 29,5 stupně) a druhá teplotu lidského těla (asi 34 stupňů). Konvenční teplo blokovala polyethylenová fólie, ale propouštěla infračervené záření.

Detektor v tykadlech

Tým komáry umístil do „arény“ s termoelektrickými deskami a jejich chování sledoval s pomocí kamery. K analýze preferencí a pohybů experti použili speciální software. Výsledky pozorování je podle serveru ScienceAlert překvapily.

Komáři dokážou detekovat oxid uhličitý z našeho dechu, rozpoznávat tělesné pachy a využívat vizuální podněty. V experimentu je však tyto podněty nezajímaly, pokud se nepřidal infračervený faktor. Vědci si všimli, že hmyz preferoval tělesnou teplotu.

Dříve se myslelo, že komáři vnímají lidské teplo v těsné blízkosti cíle, ve studii ale preferovali infračervené záření, přestože byl zdroj vzdálený 70 centimetrů. To je mnohem větší vzdálenost, než se dříve předpokládalo, upozornili vědci.

„Žádný jednotlivý podnět sám o sobě nestimuluje aktivitu (komárů) při hledání hostitele,“ vysvětlil neurobiolog Craig Montell. Komáři používají k detekci hostitele všechny tři metody a lidské teplo detekují s pomocí specifických neuronů v tykadlech.

Vědci zjistili, že tyto neurony obsahují protein TRPA1, jenž funguje jako molekulární teploměr. Jakmile jsou tyto neurony vystaveny infračervenému záření, zahřívají se, aktivují se TRPA1 a komár už ví, že je v blízkosti teplokrevná kořist.