Dvourozměrné mapy Země pokřivují realitu. Z učebnic a atlasů jsou neznámější dva druhy zobrazení: Mercatorovo a Gallovo-Petersovo. S každým z nich se pojí jiný typ „lhaní“ o skutečném poměru kontinentů a ostrovů.

Mercatorovo zobrazení pochází už ze šestnáctého století. Používá se zejména na námořních a leteckých navigačních mapách. Vzniklo nasunutím válce na globus tak, aby se válec dotýkal na rovníku. Poté byl protažen u pólů.

Mercatorovo zobrazení. | zdroj: Wikimedia Commons

Mapa, jak je patrné, zvýrazňuje velikost pevninských mas blíž severnímu a jižnímu pólu. Grónsko na tomto zobrazení je téměř tak rozlehlé jako Afrika, byť ve skutečnosti je čtrnáctkrát menší.

Pozdější Gallovo-Petersovo zobrazení je co do poměru pevninských mas věrnější. Zplošťuje však oblasti u pólů, a naopak natahuje území blíž rovníku. Výsledek je opět pokřivený. Zatímco kolem rovníku jsou plochy pevniny roztažené svisle, u pólů zase vodorovně.

Gallovo-Petersovo zobrazení. | zdroj: Wikimedia Commons

Nejnovější zobrazení oba tyto problémy řeší kreativně – namísto jedné mapy nabízí hned dvě. Projekce má podobu dvou kruhů – první zobrazuje Zemi ze severního pólu, druhá z jižního.

„Věříme, že jde o nejvěrnější plochou mapu Země, která zatím vznikla,“ popisují výzkumníci své dílo publikované zveřejnili na serveru arXiv.

Nové dvoustranné zobrazení mapy světa. | zdroj: poskytnuto Gott Vanderbei Goldberg

„Vlastně jsme zplacatili svět, jako bychom ho přejeli parním válcem,“ popsal přístup vědců serveru ScienceAlert jeden z autorů mapy, astrofyzik Richard Gott. „Naše mapa je blíž tvaru koule než jiné mapy. Abyste viděli celý povrch koule, musíte s ní otáčet, abyste viděli celou Zemi na naší mapě, musíte ji rovněž otočit.“

Afrika a Jižní Amerika jsou však přetnuty vedví, což vytváří nepřesnost. Poměry velikostí kontinentů i oceánů jsou nicméně dodrženy věrněji – ačkoliv oblasti na okraji kotoučů jsou 1,57krát větší než oblasti u pólů.

„Žádná dvourozměrná mapa nemůže popsat tvar Země bez zkreslení,“ uzavírají autoři svou studii.

Jejich mapa by mohla vyhovovat těm, kteří mají za to, že soudobé mapy Země jsou pohrobky doby, v níž vznikaly. V jejich středu je vždy Evropa, která měla dominanci v době vzniku Mercatorova i Gallova-Petersova zobrazení. Dnešní svět je však mnohem globalizovanější.

Mapa se může líbit i stoupencům teorie ploché Země, což dokládá následující obrázek. V tomto případě je však podobnost čistě náhodná.

Z tohoto obrázku je patrné, že stoupenci ploché Země by s novou mapou neměli mít problém. | zdroj: Profimedia