„Bolest“ srdce může být silnými emocionálním prožitkem s potenciálem zanechat v nás trvalý otisk. Lidé hledající úlevu často sáhnou po pilulkách, vědci však přišli s alternativou v podobě speciální náhlavní soupravy.

Rozchod bolí, o tom se asi přesvědčil každý z nás. Někdy více, někdy méně, avšak v některých případech může být natolik traumatický, že jedince se zlomeným srdcem uvrhne do nekonečného kolotoče depresí, úzkostí, apatie a všeobecné negace.

Pocity žalu někdy dosahují takové intenzity a nesnesitelnosti, že trvale změní „konfiguraci“ trpícího. Taková bolest, někdy doprovázená i nespavostí a sebevražednými sklony, má vlastní označení - syndrom milostného traumatu (LTS).

Lidé se zlomeným srdcem pak často končí na antidepresivech, která lze považovat za dlouhodobé řešení jen stěží. Vědci se nicméně snaží vyléčit zlomené srdce slabým elektrickým proudem stimulujícím mozek, píše list The Guardian.

Tým britských expertů přišel se speciální náhlavní soupravou za 400 liber (asi 11 tisíc korun) poskytující transkraniální stimulaci slabým proudem. Pomáhá zmírnit pocity smutku, žalu, deprese a úzkosti při nošení každý den po několik minut.

Dlouhotrvající účinky

Aby vědci zjistili, zda jejich metoda může ochránit lidi před následky, jako je například ztráta sebevědomí v důsledku rozchodu, rozdělili do tří skupin 36 dobrovolníků. Každá z nich nosila náhlavní soupravu po dobu dvaceti minut dvakrát denně.

U první skupiny vědci zaměřili působní proudu na dorzolaterální prefrontální kortex a v případě skupiny druhé na ventrolaterální prefrontální kortex. Třetí skupině podle serveru Interesting Engineering náhlavní soupravu nezapnuli.

Obě oblasti mozku se podílejí na regulaci emocí. Již dřívější studie naznačily možnou neuropsychologickou spojitost mezi prefrontálními oblastmi mozku, prožitky rozchodu a ztráty blízké osoby. Tu nyní vědci potvrdili.

Náhlavní souprava podle článku zveřejněného v časopise Journal of Psychiatric Research skutečně snižovala příznaky LTS. V případě dorzolaterálního prefrontálního kortexu byla účinnější než u ventrolaterálního prefrontálního kortexu.

V obou případech nicméně zlepšila stav nositele oproti skupině s neaktivní soupravou. Účastníci se cítili po duševní stránce lépe ještě měsíc po ukončení léčby. „Tyto slibné výsledky vyžadují replikaci ve větších studiích,“ píšou odborníci.