Na vývoji takových čipů pracují experti ze Švýcarského technologického institutu EPFL. Výsledkem jejich výzkumu, publikovaného v žurnálu Nature, je nový inteligenční čip, který najde uplatnění u autonomních vozů, chytrých telefonů a u nejrůznějších přístrojů, které budou spoléhat na samoučících procesy. Mohl by posloužit také rychlejším a méně energeticky náročným počítačům.

V čem je tento čip jiný? Zatímco běžné počítače včetně toho, na kterém čtete tyto řádky, používají oddělené čipy pro operace a pro paměť, nový čip zvládá oba úkoly.

Pamatovat i počítat!

Pravda, obdobné čipy vznikaly také v minulosti. Dosud se je však nepodařilo vytvořit v jednoduché dvourozměrné struktuře, ale pouze ve složité a na konstrukci i výrobu extrémně náročné struktuře třírozměrné.

Nyní však vývojáři ze Švýcarského technologického institutu EPFL dokázali zkonstruovat jednoduchý 2D čip o tloušťce pouhých tří atomů na bázi sloučeniny molybdenu a síry – disulfidu molybdenu, která se mimochodem běžně používá do vazelín.

A protože naše mozky navzdory svým specializovaným regionům dovedou kombinovat operační procesy s pamětí a neurony zastanou jak funkci ukládání vzpomínek, tak i provádění mentálních kalkulací, není překvapivé, že nový čip z EPFL rovněž cílí na přístroje s umělou inteligencí.

Kdy se ho dočkáme?

Andras Kis z EPFL upozorňuje na další výhody obvodů s inteligenčními čipy: "Náš obvod s novými čipy nepotřebuje energii na převod dat mezi pamětí a procesorem a redukuje dobu potřebnou pro datové operace. Kromě zmenšuje nároky na prostor."

Švýcarský čip staví na existujících tranzistorech FGFET, které lze najít už dnes uvnitř notebooků a chytrých telefonů. Jeho výroba by proto mohla využít už existujících produkčních postupů.

Takže bychom se mohli těšit, že telefony a počítače zítřka budou nejen rychlejší a chytřejší, ale také úspornější a menší.