Vědci dlouhodobě sledují, jak se některá zvířata chovají v krizových situacích – a zda projevují péči o ostatní. Nyní přichází přelomová pozorování ze západní Afriky, která naznačují, že divocí šimpanzi nejen léčí sami sebe, ale i navzájem. Výsledky zveřejnil tým etologů v odborném časopise Nature Communications, jak informuje ScienceAlert.

Co přesně vědci pozorovali?

Pozorování probíhala v Gabonu, v národním parku Loango, kde výzkumníci z Německa a Gabonu sledovali komunitu asi 45 divokých šimpanzů. V průběhu 15 měsíců zaznamenali 76 případů ošetřování ran pomocí hmyzu – přičemž ve 22 případech šimpanz aplikoval hmyz na zranění jiného člena tlupy.

Šimpanzi chytili drobného hmyzáka, rozmáčkli ho mezi rty nebo prsty a látku nanesli přímo do rány. Někdy hmyz přiložili i opakovaně, a pohybovali se při tom velmi precizně – jako by přesně věděli, co dělají.

„Nešlo o náhodné chování. Bylo cílené, opakované a koordinované,“ vysvětluje Dr. Simone Pika, primatoložka z Univerzity v Osnabrücku a vedoucí výzkumu.

Proč právě hmyz?

Ačkoliv přesné druhy hmyzu zatím nejsou identifikovány, vědci se domnívají, že šimpanzi instinktivně vybírají druhy, které mají antiseptické nebo protizánětlivé účinky. Tento způsob chování může být buď vrozený, nebo se šimpanzi učí jeden od druhého – podobně jako lidé při osvojování kulturních návyků.

„Je to důkaz, že zvířata nejen rozpoznávají bolest u jiných, ale aktivně se snaží pomoci,“ říká Pika v rozhovoru pro ScienceAlert.

Tento nález je významný nejen pro biologii, ale i pro filozofické úvahy o tom, kde začíná a končí empatie v živočišné říši.

Co to znamená pro naše chápání empatie?

Empatie, péče a snaha zmírnit utrpení druhého byly dlouho považovány za výsadu člověka. Ale stále více studií ukazuje, že společenská zvířata mají schopnost rozpoznat bolest, stres i potřebu pomoci.

Zvláště šimpanzi, jako naši nejbližší žijící příbuzní, vykazují celou řadu chování, která připomínají lidské: používání nástrojů, smutek, radost i schopnost spolupracovat. Tento nový důkaz péče o zraněné rozšiřuje hranice etologie a zpochybňuje naše výsostné postavení v živočišném světě.

Kulturní chování mezi primáty?

Důležité je, že chování bylo pozorováno v jediné komunitě šimpanzů – zatím není známo, zda se podobná praxe vyskytuje i jinde. To naznačuje, že by mohlo jít o kulturní jev, který se přenáší učením – podobně jako způsoby lovu, používání listů jako houbiček nebo rozbíjení ořechů kamenem.

„Mohli jsme být svědky jedné z forem zvířecí medicíny, která vznikla a šíří se v rámci skupiny,“ doplňuje Pika.

Shrnutí:

• Vědci pozorovali divoké šimpanze, jak léčí rány sobě i ostatním pomocí hmyzu

• Chování bylo cílené, opakované a pravděpodobně účelné

• Naznačuje existenci empatie a základní formy „prvotní medicíny“

• Je možné, že jde o kulturně naučený jev specifický pro danou komunitu