Maria Branyasová zemřela loni v srpnu ve svých 117 letech se statusem nejstaršího člověka na světě. Svou dlouhověkost za svého života připisovala „štěstí a dobré genetice“. V těch dobách ještě nevěděla, jakou měla pravdu.

Žena se stala ještě před svou smrtí středem zájmu vědců z Barcelonské univerzity, kteří chtěli v její DNA a mikrobiomu odemknout tajemství dlouhověkosti a zdraví veřejnosti. Identifikovali geny, které způsobily, že její buňky byly o 17 let mladší, než by odpovídalo jejímu věku.

Co se mikroflóry týče, jež je pro lidské zdraví rovněž nesmírně důležitá – Branyasová měla mikroflóru kojence, překvapilo odborníky.

Vědci zjistili, že si udržela formu až do samotného konce. Netrpěla na žádné zdravotní problémy ani nemoci kromě bolesti kloubů a ztráty sluchu. Španělská média začala psát titulky o privilegovaném genomu. Ve skutečnosti však nejstarší žena světa učinila řadu prospěšných rozhodnutí v životním stylu a stravování. To mělo pozitivní dopad na její celkové zdraví a dlouhověkost.

Stárnutí a nemoci nemusí jít ruku v ruce

Zaprvé, držela se středomořské diety zahrnující tři jogurty denně. Místo alkoholem, cigaretami a dalšími návykovými látkami se obklopovala rodinou, přáteli a přírodou. To jí pomáhalo oddálit zhoršení fyzického a duševního zdraví, vyhodnotili podle deníku The Guardian odborníci.

Výsledky studie ukazují, že stárnutí a nemoci nemusejí jít nutně ruku v ruce. Žena narozená v roce 1907 v americkém San Franciscu přitom zažila traumatické události, jako byla španělská občanská válka, druhá světová válka a pandemie nemoci covid-19, kterou se v roce 2020 nakazila.

Měla asymptomatický průběh a zotavila se poměrně snadno.