Pět parazitů, vedle kterých tasemnice působí jako příjemný společník

- Příroda autor: Richard Dubiel

Život je krásný, říkají romantické duše mezi námi. Ale my ostatní dobře víme, že život umí být také pěkně krutý. V přírodě jde totiž jen o přežití a některé druhy jsou v tomto směru velmi vynalézavé... Pozor, tento článek není pro slabé povahy!

Motolice podivná mění tykadlo šneka tak, aby vypadalo jako chutná housenka.

Motolice podivná mění tykadlo šneka tak, aby vypadalo jako chutná housenka.,zdroj: Archiv


Strunovec

Lidé mají vetřelce, cvrčci a kudlanky mají strunovce –nevinně vypadajícího červa z kmenu hlístů. Ten je ale na rozdíl od vetřelce-mimina několikanásobně delší než jeho hostitel, neleze ven z břicha své oběti, nýbrž z kloaky, a aby toho nebylo málo, těsně před ,,narozením“ přinutí jinak suchomilnou kudlanku vyhledat nejbližší zdroj vody, a skokem do něj spáchat potupnou (nebo lépe řečeno útopnou?) sebevraždu. Zatímco larvě strunovce tělo kudlanky jako bydlení vyhovuje, líhnoucí se jedinec potřebuje vodu: když nadejde čas, vyloučí proteiny, jenž mozek kudlanky přesvědčí, že má děsnou chuť si trochu zaplavat. Ta potom cíleně vyhledává vodu – v louži, jezeře, dokonce i v záchodě –, do které by mohla skočit. V té chvíli je dokonáno. Kudlanka si chvíle topení se může zkrátit pozorováním toho, jak z ní leze červ dlouhý i několik desítek centimetrů, a pak obvykle umírá.

Horsehair_Worm_(14629048952)

Cymothoma exigua

Cymothoma exigua je malý korýš, který parazituje na rybách, konkrétně na jejich jazycích. Na ten se cymothoma přichytí a začne z něj sát krev. V důsledku toho pak jazyk odumírá a časem odpadne.

To sice pro rybu není vůbec smrtelné, ale jaký je to život bez jazyku? To zřejmě cymothoma dobře ví, a tak zůstává přichycená na pahýlku a sama se stává novým, plně funkčním jazykem ryby. Takové rybě pak nezbývá než, jak se lidově říká, držet cymothomu exigua za zuby.

424168_10152409046935603_1766419987_n-600x4502

 

Motolice podivná

Motolice začíná i končí svůj život uvnitř těla ptáka, ten ale přesto není hlavní obětí tohoto parazita. Kdo to schytá nejvíc je totiž mezihostitel – v tomto případě šnek/plž. Všechno začne, když si plž pochutná na ptačím trusu, ve kterém se nacházejí vajíčka motolice. Z nich se pak v jeho těle vylíhnou tzv. sporocysty, které vlezou až do tykadel, kde se stahují a roztahují a zkrátka dělají všechno proto, aby tykadlo šneka vypadalo jako chutná housenka. To ale nestačí – jelikož šneci tráví čas na zemi, nebo pod listy rostlin, milovníci housenek je jen těžko uvidí. Motolice ale nechce tuhle show dělat jen tak pro nic za nic, a proto podobně jako strunovec převezme velení nad mozkem šneka, který najednou touží vidět svět z výšky a vyleze tak na nejbližší rostlinu. Tam už jen čeká, až si ho kolemletící pták opravdu splete s housenkou. Jelikož ale takové ptáky plže moc nemusí, sežerou jenom tykadlo s motolicí. Šnek při troše štěstí útok přežije, tykadlo mu doroste, a může se stát hostitelem pro další motolice. Ta ptákem zbaštěná uvnitř trávícího traktu naklade vajíčka, čímž se kruh uzavře.

Vlasovec medinský

Tzv. guinejský červ jako jediný z vybrané pětice využívá za hostitele (dokonce výhradně) člověka. Dnes už je na pokraji vyhynutí, ale v Africe kdysi způsoboval celé epidemie. Do těla člověka se dostává požitím vody, ve které jsou larvami infikované buchanky – malé vodní blešky. Ty se pak ze žaludku prokoušou do břišní dutiny, kde samec oplodní samičku. Zatímco samec umírá, samička se vydává na cestu ven z lidského těla. Svalovou a podkožní tkání postupně proleze až do končetiny člověka, kde vytvoří puchýř, který za doprovodu pálivé bolesti praskne. Oběť si od ní běžně uleví ponořením napadené končetiny do vody a v té chvíli vlasovec vypustí tisíce larev. I když guinejský červ člověka skoro nikdy neohrozí na životě, tahat si z vody i metr dlouhou potvoru s vědomím, že jste před chvílí infikovali zdroj pitné vody, není tím nejlepším způsobem, jak začít den.

tumblr_lr60apv7bq1qk931ho1_500

 

Vosička Ampulex

Za tímto rozkošným názvem se schovává největší zvěrstvo našeho seznamu, které vás donutí změnit svůj pohled na – šváby. Je totiž k neuvěření, čím si musí chudáci švábi projít, když dělají hostitele larvám této nevinně se tvářící bestie. Ampulex nejdřív mnohem většímu a silnějšímu švábovi bodnutím vstříkne jed, který mu paralyzuje část těla, aby nemohl klást odpor. Pak s doslova chirurgickou přesností (mluvíme o desetinách milimetru) vykoná druhý vpich do shluku nervů, který švába promění v zombii bez vlastní vůle. Neumí se sám ani pohnout, ale když ho vosička začne tahat, jde poslušně za ní. Jako každý bojovník po náročném zápasu, i Ampulex potřebuje doplnit energii. Proto švábovi ukousne tykadlo a napije se jeho krve. Pak ho odtáhne do bezpečí, aby jej nenašli jiní švábožrouti a snese na něj vajíčko, ze kterého se vylíhne larva. Ta se nejdřív živí švábovou krví, ale časem jí přestane stačit – proto se prokouše do jeho vnitřku, kde nebožáka postupně vyjídá, přičemž začíná tím nejméně podstatným, aby zůstal co nejdéle naživu. Vosička-máma preventivním očkováním zajišťuje, že šváb je celou dobu při vědomí, neschopný nejmenšího pohybu. Když už není co žrát, larva se uvnitř švába zakuklí, aby pak o několik týdnů mohla tenhle teror zopakovat na další oběti.

ampulex-emerge-990x511

Tagy: hmyz paraziti

Zdroje: Vlastní