Jako rizikové faktory pro těžký průběh nemoci covid-19 bývají zmiňovány obezita, cukrovka nebo vysoký tlak. Z výzkumu mezi muži v Británii však vyplývá, že srovnatelné riziko představuje také pleš.

Studie, která zahrnula 1940 mužů s covidem, ukázala, že plešatí mají těžší průběh covidu a častěji bývají hospitalizováni. Závislost mezi vlasovou pokrývkou a mírou nemoci se dá formulovat jako nepřímá úměrnost: Čím méně vlasů, tím větší rizika plynoucí z nemoci.

Riziko covidu pro různou míru plešatosti. Muž s výraznou pleší má 1,408krát větší pravděpodobnost těžkého průběhu covidu. | zdroj: Journal of American Academy of Dermatology

Studie publikovaná v odborném časopise Journal of American Academy of Dermatology nezjišťovala, co tuto závislost způsobuje. To by mělo být až tématem dalších výzkumů.

Biologové nicméně předpokládají, že za větší náchylností k těžkému průběhu nemoci, která ve světě připravila o život na 1,24 milionu lidí, jsou mužské hormony. Hormony otevírají viru SARS-CoV-2 cestu k buňkám. Zatím ale není jasné jak.

V největším podezření je samozřejmě hormon testosteron, jehož vysoká hladina je spojena s ochlupením, ale paradoxně i s plešatostí – čím víc hormonu muž má, tím je slabší výživa vlasových kořínků.

Na zmíněném britském výzkumu je pozoruhodné, že badatelé se zabývali také parametry jako jsou váha a věk. Plešatost z nich přitom vyšla jako vůbec nejčastější veličina, která u pacientů vedla k těžkému průběhu covidu.

Vztah mezi covidem a plešatostí jako první zaznamenal už na jaře dermatolog Carlos Wambier. Pojmenoval ho „Gabrinovo znamení“ – na památku plešatého amerického lékaře, který jako první zdravotník zemřel v Americe na covid.