Znečištěné ovzduší se globálně podílelo až patnácti procenty na úmrtích pacientů s nemocí covid-19. Píše se to v mezinárodní studii vydané v odborném žurnálu Cardiovascular Research.

Nejvyšší procenta ve srovnání států vyšla Česku, a to 29. Podobný podíl vykazují i okolní země – Polsko 28 procent, Slovensko a Rakousko 27 procent a Německo 26 procent. Nejnižší podíl studie zaznamenala u Austrálie (3 procenta) a Nového Zélandu (1 procento).

Autoři poukazují na souvislost mezi nezdravým ovzduším a úmrtností pacientů s nemocí covid-19. „Znečištění ovzduší poškozuje plíce a zvyšuje aktivitu receptoru ACE-2, což vede k vyššímu vstřebávání viru,“ píše jeden z autorů studie Thomas Munzel z Univerzity Johannese Gutenberga v Mohuči.

Kardiolog Munzel poukazuje na vysokou míru znečištění a vysoký výskyt jemných prachových částic v Pádské nížině, kde leží Lombardie. V první vlně epidemie covidu právě tato severoitalská oblast vykazovala vysokou úmrtnost pacientů.

A jak ke zmíněným procentům vědci dospěli? Využili k nim epidemiologická data ze studií znečištění ovzduší, šíření SARS i covid-19 a zkombinovali je s družicovými údaji o atmosférických podmínkách a znečišťujících jemných částicích PM 2,5, jejichž průměr je menší nebo rovný 2,5 mikronu. Z toho všeho vytvořili model pro výpočet podílu úmrtí na covid, který lze připsat dlouhodobé expozici PM2,5.

Zbývá dodat, že v Česku na covid dosud zemřelo 2365 lidí což ve srovnání s jinými evropskými státy není mnoho. Počet úmrtí na nemoc, která se rozšířila do světa z čínského Wuchanu však rychle stoupá. Jen za pondělí přibylo v zemi 136 mrtvých.