Pod skořápkou tajuplného Enceladu se může ukrývat život

2. 4. 2021 – 20:50 | Vesmír | Ladislav Loukota | Diskuze:

Pod skořápkou tajuplného Enceladu se může ukrývat život
Umělecké vyobrazení Encelada, měsíce obíhajícího Saturn, na kterém jsou patrné gejzíry tryskající skrz ledovou krustu. Saturn, jehož prstencový systém je vidět na okraji, se ukazuje jako tenký půlměsíc nad mrazivou krajinou. Vlevo za ním prosvítá Slunce obklopené ledovým prstencem. | zdroj: Profimedia

Pod ledovou krustou saturnského měsíce Enceladus se ukrývá povědomější prostředí, než jsme dosud tušili. Je tam gigantický vodní svět.

O podpovrchovém moři Enceladu astronomové ví už dlouho. Nová studie však naznačuje, že na Saturnově měsíci se vyskytují také oceánské proudy podobné těm, jaké známe z pozemských oceánů.

Že Enceladus je zajímavý případ, ukázal už průlet sondy Voyager 2 v roce 1981. Tento první pořádný průzkum měsíce odhalil přítomnost prasklin na povrchu Enceladu, tedy známky geologické aktivity.

V roce 2010 sonda Cassini objevila na povrchu Enceladu gejzíry vodního ledu, což je neomylná známka, že pod jeho povrchem existuje voda v kapalném stavu.

Vše naznačuje tomu, že vnitřek měsíce můžou zahřívat slapové síly vznikající gravitačním působením Saturnu na malý měsíc.

Další průzkum odhalil, že enceladský oceán je v průměru hluboký 30 kilometrů. To je skoro desetkrát víc, než jaká je průměrná hloubka oceánů na naší planetě. Je v tom ale háček: Oceán se ukrývá pod zhruba dvaceti kilometry ledu, a to nám přímé pozorování znemožňuje.

Tým geofyziků vedený Anou Lobovou z amerického Caltechu ve své nové studii leccos z toho, co se skrývá pod krustou, poodhalil.

Golfský proud kousek od Saturnu

Právě rozdíly v tloušťce ledu na rovníku vůči polárním oblastem podle poznatků Lobové naznačují, že některé oblasti podpovrchového moře jsou teplejší než jiné. Pokud by ale teplo z jádra Enceladu pouze stoupalo k povrchu, měl by být led všude víceméně o podobné tloušťce.

profimedia-0381531832 CZ zdroj: Profimedia

Jenže není. A to podle týmu geofyziků ukazuje na přítomnost oceánských proudů přenášejících na Enceladu teplo nejen vertikálně, ale i horizontálně. Tedy podobně jako to na Zemi dělá třeba Golfský proud, když přenáší teplo z Karibiku k Evropě.

Výzkumníci vytvořili počítačový model odpovídající tomu, co o Enceladu víme. Výsledky modelování, publikované v žurnálu Nature Geoscience, ukázaly, že právě přenos tepla z rovníku blíže pólům by mohl vysvětlovat tenčí polární led. To přirozeně navozuje otázku, zda komplexnější prostředí oceánů Enceladu nenahrává i šancím na vznik života.

Zda jsou přenášené teplo a chemické látky dostatečné k tomu, aby v tamním oceánu vznikl život, je samozřejmě zatím neznámé. Podmínky na Enceladu ale naznačují, kde bychom ho mohli hledat.

Uvězněni pod ledem

Respektovaný planetární vědec Alan Stern tvrdí, že podpovrchová moře (nejen na Enceladu) mohou být ideálním místem pro vznik života mimo Zemi. Avšak mimozemšťané jsou v takovém případě doslova uvězněni pod ledem.

Bez expanze na souš, která není možná, protože vnější skořápka tvoří ochranu před vnějším nehostinným vesmírem, si hypotetické mimozemské formy života sotva mohou vyvinout dostatečně pokročilou inteligenci nutnou pro vznik technické civilizace. A to může být důvod, proč jsme je dosud nezaznamenali.

Uvážíme-li, že ve sluneční soustavě existuje tekutá voda jenom na povrchu Země, zatímco podpovrchová voda nejspíš u deseti světů (mimo jiné Marsu, Pluta či Europy), mohl by být podobný život pravděpodobnější i z prostého statistického důvodu – měl by více planet a měsíců, na nichž může vzniknout.

Kdo ví, možná jednou zjistíme, že jako suchozemci jsme výjimkou nejen na Zemi, ale i nejbližším vesmíru.

Zdroje:
Nature Geoscience

Nejnovější články