Schovávání věcí je u psů běžnější, než si mnoho majitelů uvědomuje. A netýká se jen jídla. Psi mohou ukrývat hračky, kosti, oblečení svých majitelů nebo předměty, které jim voní. Podle behaviorálních specialistů jde o kombinaci instinktů, emocí a naučeného chování, které se u různých psů projevuje různou intenzitou. 

Instinkt z doby, kdy šlo o přežití

Základní vysvětlení je jednoduché: psi jsou potomky vlků. A vlci si v přírodě potravu často ukládají „na horší časy“. Pokud uloví více masa, než dokážou sníst najednou, zbytek zahrabou nebo ukryjí, aby ho později mohli znovu využít. Tento způsob hospodaření s potravou zvyšoval jejich šance na přežití v obdobích, kdy kořisti nebylo dost. 

I když dnešní domácí psi netrpí nedostatkem jídla, jejich mozek je stále „naprogramovaný“ podobným způsobem. Když pes dostane něco cenného – například oblíbený pamlsek nebo kost – instinkt mu velí: ulož si to, může se to hodit později. Proto se snaží předmět schovat na bezpečné místo, kde ho nikdo jiný nenajde. 

Nejde jen o jídlo

Zajímavé je, že psi neschovávají pouze potravu. Často ukrývají i věci, které s jídlem nesouvisí – například hračky nebo oblečení svých majitelů. Podle odborníků to souvisí s emocionální hodnotou těchto předmětů. Ponožky, trička nebo boty nesou silnou pachovou stopu majitele, což psovi poskytuje pocit bezpečí a blízkosti. Schováním si takový „poklad“ chrání. 

Hračky mohou mít podobnou hodnotu. Pokud je hračka pro psa zvlášť cenná, může se ji snažit schovat před ostatními psy nebo lidmi v domácnosti. U psů žijících ve smečce – například v domácnostech s více psy – se toto chování objevuje častěji, protože konkurence o zdroje je vyšší. 

Role úzkosti a nejistoty

Ne vždy jde jen o instinkt. Někteří psi schovávají věci proto, že se cítí nejistě nebo úzkostně. Pokud měl pes v minulosti omezený přístup k potravě, pochází z útulku nebo zažil období strádání, může mít silnější tendenci „hromadit“ a skrývat. Pro takového psa je ukrývání způsobem, jak získat pocit kontroly nad svým prostředím. 

Podobně mohou reagovat i psi, kteří jsou citliví na změny – stěhování, příchod nového člena rodiny nebo zvířete. Schovávání věcí jim pomáhá vyrovnat se se stresem a nejistotou. V takových případech nejde o problémové chování, ale o signál, že pes potřebuje více klidu, rutiny a pocitu bezpečí. 

Některá plemena to dělají častěji

Odborníci si také všímají, že sklon ke schovávání věcí se liší podle plemene. Psi vyšlechtění k práci, shromažďování nebo hlídání zdrojů – například teriéři, jezevčíci nebo někteří pastevečtí psi – mají silnější potřebu manipulovat s předměty a „organizovat“ je. U teriérů se k tomu přidává i silný instinkt hrabat, což vysvětluje, proč rádi zakopávají věci do země nebo do pelíšku. 

To ale neznamená, že by jiná plemena byla výjimkou. Prakticky každý pes může někdy něco schovat – záleží na kombinaci genetiky, prostředí a individuální povahy.

Je to problém, nebo normální chování?

Ve většině případů je schovávání věcí zcela normální a není důvod ho potlačovat. Pokud pes neukrývá nebezpečné předměty a jeho chování nevede k agresi nebo úzkosti, není třeba zasahovat. Naopak – může jít o projev přirozeného chování, které psovi přináší uspokojení. (akc.org)

Pozornost by měli majitelé zbystřit tehdy, pokud pes začne být při schovávání věcí výrazně majetnický, vrčí, brání přístup k ukrytým předmětům nebo vykazuje známky stresu. V takových případech je vhodné poradit se s veterinářem nebo behavioristou, protože může jít o problém související s úzkostí nebo ochranou zdrojů.

Co mohou majitelé udělat

Pokud vás schovávání věcí u psa znepokojuje, existuje několik jednoduchých kroků, jak situaci zvládnout. Prvním je zajistit, aby měl pes dostatek mentální stimulace – hračky na přemýšlení, čichací hry nebo pravidelný trénink mohou snížit potřebu hromadit a skrývat.

Důležitá je také pravidelnost krmení a pocit jistoty. Psi, kteří vědí, že jídlo přijde pravidelně, mají menší tendenci si potravu ukládat „na později“. U psů z útulků může trvat déle, než se tento pocit bezpečí vytvoří – trpělivost je klíčová.

Malý vhled do psí mysli

Schovávání věcí nám připomíná, že i když psi žijí v moderních domácnostech, stále v sobě nesou dědictví divokých předků. Jejich chování je směsí instinktů, emocí a zkušeností. To, co se nám může zdát legrační nebo nepochopitelné, dává z jejich pohledu dokonalý smysl.

Když příště najdete pod polštářem kost nebo ponožku, nemusí to být známka neposlušnosti. Spíš je to tichá připomínka, že vedle vás žije zvíře s historií dlouhou tisíce let – a že i v pohodlí gauče si někdy potřebuje schovat svůj malý poklad.