„Mohla by přijít skutečná finanční krize," pokračoval jeden z kmotrů umělé inteligence. „Mnoho lidí, kteří právě teď investují do AI biliony, očekávají, že pokrok bude pokračovat současným tempem." Jenomže tak to podle něj vůbec být nemusí. 

Vysoké sázky 

Část problémů spočívá v neuvěřitelně vysokých sázkách na tohle odvětví. Implementace AI do některých odvětví není zdrojem příjmů v řádu bilionů dolarů. Konečným cílem technologických gigantů je ve skutečnosti dosažení takzvané obecné umělé inteligence (AGI) –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ syntetického vědomí dalece přesahujícího i největší lidské kapacity, jako byl Albert Einstein. 

Co když ale selžeme? Podle mnoha odborníků nejsme na dosah AGI a možná ani nikdy nebudeme. „Nic menšího než AGI ale nebude k ospravedlnění investic stačit," říká David Cahn u investiční společnosti Sequoia Capital. 

Změna terminologie 

Co vůbec AGI představuje a jaké charakteristiky má? Ani to ve výsledku není jasné. Už i technologičtí giganti, včetně OpenAI, se od zmiňované terminologie distancují. A Mark Zuckerberg raději hovoří o „superinteligenci". 

Jsou to extrémně vysoké a riskantní sázky. Nakonec ani nevíme, na co sázíme.