S tím, jak se naše planeta otepluje, jsou extrémní vlny veder stále častější. Lidé po celém světě v posledních dvanácti měsících zažili v průměru o 26 dní s abnormálně vysokými teplotami více, píše se v nové zprávě.

Když byste vhodili žábu do hrnce s vroucí vodou, zřejmě hned vyskočí. Ale pomalu zvyšujte var a žába se uvaří. V případě nové a rozsáhlé studie jsou touto žábou lidé. Spolu s ostatními živými tvory na planetě jsme pomalu vařeni.

Zpráva publikovaná koncem května je výsledkem spolupráce organizací Climate Central, Red Cross Red Crescent Climate Centre a World Climate Attribution. Klimatičtí vědci a další odborníci analyzovali teploty od 15. května 2023 do 15. května 2024.

Sledovali dopad antropogenní změny klimatu na smrtící vlny veder, tedy jak moc lidmi poháněné klimatické změny zvyšují var v hrnci. Výsledky jsou dostatečné k tomu, aby z něj kdokoli – žába nebo člověk – vyskočil, píše web Popular Mechanics.

Podle zprávy zveřejněné v úterý naše planeta minulý rok zažila jedenáct po sobě jdoucích měsíců s rekordními teplotami. V tomto období došlo k 78 extrémním vlnám veder (období s abnormálně vysokými teplotami) v celkem 90 světových státech.

Přibližně 78 procent světové populace (6,8 miliardy lidí) zažilo celkem 31 dní s extrémním horkem. Vědci ho definovali jako hodnoty převyšující devadesát procent teplot naměřených na daném místě v letech 1991 až 2020.

Vedro extra navíc

Z toho nakonec vychází v průměru ohromujících 26 dní s extrémním vedrem extra navíc. Bez klimatických změn způsobených lidskou činností by podle Popular Mechanics k těmto abnormálně horkým dnům vůbec nedošlo.

„Tato zpráva poskytuje drtivé vědecké důkazy, že extrémní horko je smrtící projevem klimatických změn,“ upozornil v tiskovém prohlášení Aditya V. Bahadur, ředitel Red Cross Red Crescent Climate Centre.

„Způsobuje to škody na lidském zdraví, kritické infrastruktuře, ekonomice, zemědělství a životním prostředí, čímž narušuje zisky i lidský rozvoj a snižuje blahobyt, zejména v případě chudých a okrajových komunit na globálním jihu,“ dodal.

Vědce znepokojuje, že vedro na rozdíl od hurikánů nebo tornád zabíjí pomalu a méně zjevně. Nejedna studie ho označila za „tichého zabijáka“. „Ačkoli se povodně a cyklóny častěji objevují v titulcích, vedro je smrtelnější,“ píše se ve zprávě.

Každý rok po celém světě zemřou tisíce lidí na zdravotní komplikace související s horkem a řada případů zůstává nepovšimnuta. Extrémní vlny veder sužují země od Pákistánu až po Finsko. V Indii teploty tento týden dosahovaly až 50 stupňů Celsia.