Výzkumníci z Londýnské univerzity (UCL) vytvořili první digitální model starověkého technického zařízení známého jako mechanismus z Antikythéry. Část záhadného zařízení, zhruba třetina, byla v roce 1902 vytažena z vraku lodi, která se kdysi potopila u řeckého ostrova Antikythéra.

Bronzové ozubené soukolí bylo vlivem staletí na mořském dně zanesené a nepohyblivé. Studiem ručně poháněného mechanismu vědci zjistili, že dokázalo určovat pohyb Slunce, Měsíce a pěti planet známých starým Řekům.

Mechanismus však nikdo nedokázal uvést do pohybu. Teorie tak nebyla ověřena.

Replika blízká skutečnosti

Londýnští výzkumníci tentokrát dokázali mechanismus převést do počítačového modelu, a tak mohli popsat, jak fungoval v době svého vzniku. Svůj postup a detaily zařízení popsali ve vědeckém žurnálu Scientific Reports.

Původní desky a ozubená kola antického mechanismu a jejich repliky. | zdroj: UCL

Není to poprvé, co někoho napadlo vystavět repliku mechanismu. Britští vědci čerpali ze starších výzkumů včetně práce Michaela Wrighta, kurátora londýnského Přírodovědného muzea, který dřív sám sestrojil mechanickou repliku. Ta však nebyla tak dokonalá jako nynější digitální model.

Univerzitní experti ho vytvořili pomocí popisů na mechanismu i matematického modelu pohybu planet. Přesto nejspíš nezachycuje stoprocentně věrnou podobu zařízení. Vědci nebyli schopni dát dohromady všechny výpočty, podle nichž byl mechanismus o rozměrech 34x18x9 centimetrů vyroben.

Archimedovo dílo?

Všechna tajemství mechanismu z Antikythéry patrně nebudou nikdy beze zbytku objasněna. Fakt, že artefakt z antiky zobrazoval tehdejší model vesmíru – tedy planety a Slunce obíhající Zemi – je však nezpochybnitelný.

Na něm nová replika mnoho nezmění. Mohla by však odpovědět na otázku, jak byli starověcí Řekové schopni důmyslný mechanismus zkonstruovat.

Výzkumníci se chystají repliku postavit metodou experimentální archeologie, za použití stejných konstrukčních metod, které byly známy starým Řekům. To by nám mělo říct víc o tom, jaké měli Řekové znalosti a dovednosti.

„Je to jako byste se na stavby Stonehenge snažili odpovědět tím, že vezmete dvě stovky lidí a pomocí lan budete posouvat velké kusy kamene přes Salisbury,“ řekl spoluautor studie Adam Wojcik. „Rozdíl ve složitosti artefaktu a jiných známých předmětů (ze stejné doby) je nekonečná. Popravdě jsme nic podobného nikdy nenašli. Je to jako z jiného světa.“

Není jasné, kdo na svou dobu geniální mechanismus vymyslel a sestrojil. Wojcik k tomu řekl: „Mohl to být Archimédes. Žil ve stejné době, kdy bylo zařízení sestaveno. Nikdo v té době neměl takové znalosti a schopnosti jako on.“

První počítač. Stačí zatočit klikou... | zdroj: Profimedia