Zatloukl Justiniánský mor hřebík do rakve antického světa?

10. 5. 2020 – 20:58 | autor: Ladislav Loukota | komentáře:

Zatloukl Justiniánský mor hřebík do rakve antického světa?
Byzantský císař Justinián na mozaice z baziliky svatého Vitala v italské Ravenně | zdroj: Profimedia.cz

Je pokládán za první pandemii. Nový výzkum však dřívější představy o moru v éře císaře Justiniána I. boří.

Justiniánský mor z let 541 až 750 našeho letopočtu je obecně označován za jednu z nejhorších epidemií dějin. Dobové zkazky tvrdí, že zahubil čtvrtinu až polovinu populace Eurasie.

Moru je rovněž přičítán podíl na tom, že se východořímskému císaři Justiniánovi I. nepodařilo v šestém století sjednotit římskou říši. Její éra tím definitivně skončila a začal temný středověk.

Co když ale byl vztah mezi morem a politickým debaklem císaře Justiniána jiný? Právě takovou možnost naznačuje nová simulace, která použila archeologické výzkumy, demografická data a přírodovědné analýzy.

Chyběla statistika

Výzkumnice Lauren Whiteoová z Marylandské univerzity na jejím základě tvrdí, že průběh morové epidemie za vlády císaře Justiniána mohl být mírnější, než se traduje.

Její studie nepopírá samotnou pandemii Justiniánského moru. Z archeologických vykopávek ostatně víme, že epidemie Evropu a Asii skutečně zasáhla. Známe i jejího původce – byly jím bakterie Yersinia pestis, které způsobují dýmějový mor a vyvolaly také nejkrutější morové epidemie vrcholného středověku. 

Právě pro dobré zmapování a pochopení pozdějších epidemií však máme na šíření dýmějového moru dnes již dobré simulační modely. Když tedy výzkumníci vzali simulace a aplikovali je na periodu Justiniánského moru, vyšlo jim cosi, co neodpovídá dobovým tvrzením.

1165950-mor-justinian-base_16x9 Mor měl v očích tehdejších obyvatelé Evropy a Asie různé podoby. Tohle je jedna z nich | zdroj: Profimedia.cz

Smrtnost i rozšíření choroby vycházely nižší, než záznamy z šestého století tvrdí.

Problém s historickými prameny je samozřejmě mezi historiky znám. Dávní kronikáři neměli po ruce dobrou statistiku – jejich informace je tak nutno brát s rezervou a doplňovat z jiných zdrojů. U Justiniánského moru to je znát na příkladu úmrtnosti na chorobu v tehdejší Konstantinopoli, dnešním Istanbulu.

Podle některých historických zdrojů mělo v tehdy půlmilionovém městě zemřít až 300 tisíc lidí na mor. Zhruba šedesátiprocentní smrtnost by byla srovnatelná s některými vyššími odhady morové epidemie ze čtrnáctého století.

Podle dodnes převažujícího výkladu připravil mor byzantskou vládu o část populace, ze které se rekrutovali vojáci. Nepřátelské nomádské kmeny však morem příliš zasaženy nebyly.

Zaujatí kronikáři?

Whiteová porovnala způsoby šíření dýmějového moru v jeho klasické i plicní formě a dospěla k tomu, že Justiniánský mor by se pro svůj kronikáři popsaný efekt musel šířit způsobem, který je v rozporu s poznatky z jiných známých epidemií.

zdroj: YouTube

Historici vycházejí z pramenů, podle kterých mohl mor vyhubit až kolem poloviny tehdejší populace – Whiteová ovšem naznačuje, že taková smrtnost mohla být buďto nadsazená, anebo typická jenom pro některé oblasti tehdejšího světa, obvykle pro města.

Venkov, který tehdy dominoval, mohl epidemii přečkat lépe. Kronikáři, kteří obvykle ve městech žili, a navíc mohli chtít podtrhnout i historickou smůlu císaře Justiniána, však vylíčili větší rozsah zkázy.

Neznamená to, že Justiniánský mor nebyl katastrofa. Výzkumníci ani neříkají, že jejich modely jsou "definitivní důkaz". Upozorňují ale na možnost, že historické prameny mohly být odlišné od reality.

Pokud by závěr o poměrně méně závažném průběhu Justiniánského moru byl pravdivý, znamenalo by to, že definitivní rozpad římské říše byl spíše výsledkem neúspěchu politického a manažerského než tragickým spiknutím nepříznivých náhod.

Studie byla publikována v žurnálu PLoS ONE.

Nejnovější články