Lastura byla nalezena už v roce 1931 v jeskyni v Pyrenejích. Původně ji pokládali za rituální pohár. Při nedávné inventarizaci sbírek Muzea přírodní historie ve francouzském Toulouse se ale vědci dovtípili, že to, co archeologové původně pokládali za poškození - díry a uštípnuté okraje, jsou důmyslné úpravy. Sloužily k tomu, aby se na lasturu dal umístit náústek a vycházely z ní zvuky.

Vědci si pozvali hráče na lesní roh, který jejich teorii potvrdil. Co víc, nástroj rozezněl. Vyloudil z něj tři tóny – c, cis a d. Technici při tom naměřili zvuk o síle 100 decibelů ve vzdálenosti metru od hudebníka. 

Archeologové v časopise Science Advances upozorňují, že to je nejstarší známý dechový nástroj vyrobený ze schránky plže.

„Je to první důkaz souvislosti mezi hudbou a jeskynním uměním z období pravěku v Evropě,“ řekl Gilles Tosello, jeden z archeologů, který se na průzkumu lastury podílel.

Dechové nástroje, jako jsou flétny, lidé používali už před 35 tisíci lety. Byly nalezeny v Německu a pocházejí z kostí supů. Neví se ale o tom, že by nějaký nástroj vzniklý z lastury byl starší než ten z pyrenejské jeskyně

Schránku zdobí tečkované vzory namalované červeným pigmentem. Jsou nápadně podobné těm, kterými lidé kdysi vyzdobili stěny jeskyně nedaleko současné obce Marsoulas, ve které byla lastura nalezena.

Ulita je 31 centimetrů dlouhá a patřila plži jménem tritonka mořská.