Tvrdí, že to dokládají egyptské úryvky. Stavitelé měli pracovat v týmech: některé řezaly kameny, jiné je tvarovaly nebo přepravovaly materiál pomocí dřevěných saní.

Dělníci pracovali neúnavně, po deseti dnech měl jen jeden den volna. Byli to však placení a kvalifikovaní lidé, nikoli otroci.

Hawass řekl, že jeho tým objevil dosud neznámé hieroglyfy v úzkých komnatách nad Královskou komnatou.

Tyto hieroglyfy a další značky tam podle něj zanechaly pracovní čety ze starověkého Egypta a nikdy dříve nebyly jejich snímky zveřejněny. Až do teď.

Příliš úcty pro otroky

Že nešlo o otroky, dokládá i nález hrobek jižně od Velké pyramidy. Někdo do nich pohřbil stavitele. Našli se tam i sochy dělníků přenášejících kameny. Otroky by nikdo nikdy nepohřbil ve stínu pyramidy a nepřipravil na posmrtný život, tvrdí Hawass.

„Otroci by nepotřebovali hroby pro věčnost, jako to dělali králové a královny. Na nalezišti jsme navíc našli tisíce zvířecích kostí, včetně kostí 11 krav a 33 koz,“ řekl Hawass. „Tato strava stačila k uživení asi 10 tisíců dělníků denně.“

Zdůraznil, že takové zásoby jídla by nebyly otrokům poskytovány, o stavitele však bylo dobře postaráno.

Tato zjištění mohou přepsat naše vědomosti o vzniku Velké pyramidy v Gíze před 4500 lety. Zase tak překvapivá ale nejsou. Podle dosavadních studií totiž pyramidy obvykle otroci vůbec nestavěli.