Mýty o skrytých pastích, falešných podlahách a smrtících saních tvoří romantickou představu o ochraně egyptských pyramid. Nové zprávy od egyptologů však tvrdí opak: žádné „booby trapy“ ve stylu filmů či videoher nikdy historicky doloženy nebyly. Jak tedy skutečně fungovala ochrana faraonských hrobek?

Obecně se předpokládá, že Velkou pyramidu v Gíze postavilo 100 tisíc otroků, jak tvrdí příběhy pocházející z antického Řecka. Archeolog Zahi Hawass však prozradil, že tomu tak ve skutečnosti nebylo. Tuto monumentální stavbu podle něj postavili svobodní dělníci, kteří pracovali téměř nepřetržitě. 

Mohou být na stopě rozsáhlého chrámového komplexu. 

Ačkoliv od konce éry relativně samostatného Egypta brzy uplynou už víc než dvě tisíciletí, egyptské území stále dovede vydat zajímavé nálezy. Místní archeologové tak o víkendu odhalili na čtyři desítky mumií z éry vlády Ptolemaiovců. Osvětlit by mohly více to, jak žila a umírala středně zámožná třída v posledním významném období egyptské slávy.

Mezi vědeckými publikacemi se na konci června objevila šokující práce, podle níž z analýzy koster starých Egypťanů vyplynulo překvapivé odhalení – v dávné civilizaci "na počátku času" byl výskyt rakoviny až stonásobně nižší než dnes. Jde o vodu na mlýn filipice proti moderní společnosti, anebo se celá věc při bližším náhledu jeví trochu jinak?

I když archeologové jistý dřevěný sarkofág nalezli již v průběhu zlatého věku egyptologie v 19. století, po víc než 150 let ho měli za prakticky bezcenný. Když jej totiž po jeho (znovu)odhalení otevřeli, byl prázdný. A tak na artefakt sedal prach ve skladištích univerzity v Sydney. Moderní technologie však ukázaly, že uvnitř třímal vědecký poklad - doposud neobjevená starověká mumie.