Hlavním důvodem propadající se infrastruktury je nadměrné čerpání podzemní vody.

„Když města čerpají více vody, než se dokáže přirozeně doplnit, zem doslova klesá,“ vysvětlila spoluautorka studie Susanna Werthová.

Tiché napětí dnes, katastrofa zítra

Vědci analyzovali satelitní radarová data z let 2015 až 2023 a sledovali pět největších indických metropolí – Dillí, Bombaj, Čennai, Kalkatu a Bengalúru. Tyto oblasti dohromady obývá zhruba 80 milionů lidí.

Výsledky jsou alarmující:

• 339 čtverečních mil půdy v těchto městech prokazatelně klesá
• 1,9 milionu obyvatel žije v oblastech, kde půda klesá o více než 4 milimetry ročně
• V Dillí, Bombaji a Čennai se nachází 2 406 budov v bezprostředním riziku strukturálního poškození
• Do 50 let může být ohroženo až 23 tisíc budov
• Klimatická hrozba + propad půdy = vysoce riziková kombinace

Indie už nyní čelí extrémnímu počasí, jako jsou přívalové deště, povodně a sesuvy půdy. Až 59 procent území je podle indického úřadu pro zvládání katastrof ohroženo zemětřesením. Nerovnoměrné propadání měst tuto hrozbu výrazně zvyšuje – oslabuje totiž základy domů a infrastrukturu.

„Tiché napětí, které vidíme dnes, se může změnit v zítřejší katastrofu,“ varuje hlavní autor studie Nitheshnirmal Sadhasivam.

Celosvětový problém

Indie není jediná. Podobné problémy řeší i další rychle rostoucí ekonomiky, například klesá polovina čínských měst.

Co dál?

Řešení podle vědců spočívá v regulaci čerpání vody, modernizaci infrastruktury a systematickém sledování deformace terénu pomocí satelitů.

„Investice do prevence dnes ušetří životy i peníze zítra,“ připomíná spoluautor studie Manoochehr Shirzaei.