Jakoby nestačilo, že letošní rok začal přistáním čínské sondy na odvrácené straně Měsíce a že si v nejbližších dnech budeme připomínat padesáté výročí letu Apolla 11 - také Indie se rozhodla, že Měsíc je jejím příštím cílem. Půjde-li vše podle plánu, v neděli před půlnocí našeho času se pokusí vyslat k Měsíci svou první povrchovou sondu Chandrayaan-2. Ta by následně po dvouměsíčním letu mohla přistát u jižního pólu Měsíce 6. září tohoto roku. Jde o další ukázku stále vyššího zájmu o naši nejbližší přirozenou oběžnici.

Indická raketa PSLV-C38 v pátek časně ráno SELČ vynesla na oběžnou dráhu kolem Země první českou technologickou nanodružici VZLUSAT-1. Na svých internetových stránkách o tom informoval český Výzkumný a zkušební letecký ústav (VZLU), který tento malý satelit vyvinul ve spolupráci s českými firmami a univerzitami.

Polétavý prach má na svědomí miliony předčasných úmrtí. Boj proti němu má jeden velký háček. Nestačí omezovat znečištování ovzduší jen ve vlastní zemi, protože až překvapivě velký podíl z téměř čtyř miliony mrtvých ročně má na svědomí zahraniční produkce. Vědci ale varují, že vinu na tom neseme i my při každodenním nakupování.

Poslední dobou je na rudé planetě poměrně rušno. V jednom týdnu k ní dorazily hned dvě pozemské družice, ale jejich cena se diametrálně lišila. Zatímco NASA zaparkovala na oběžnou dráhu stroj za 671 milionů dolarů, Indové zvládli totéž za pouhých 74 milionů.