Dlouhodobě se má za to, že udržení globálního oteplení pod hranicí 1,5 °C oproti předindustriální éře by mohlo zabránit nejhorším dopadům klimatické změny. Nová studie ale ukazuje, že ani dosažení tohoto cíle nezastaví zvyšování hladiny oceánů. A to je špatná zpráva pro miliony lidí žijících v nízko položených pobřežních oblastech.

Podle článku publikovaného na ScienceAlert, který shrnuje výsledky mezinárodního výzkumného týmu, je nárůst hladiny oceánů v horizontu následujících staletí prakticky nevyhnutelný – i při dosažení pařížských klimatických cílů.

 Kolik a kdy?

Studie odhaduje, že i při limitu +1,5 °C se hladina moří zvedne nejméně o 1,5 až 3 metry v průběhu příštích 2 000 let. Pokud se oteplení dostane na 2 °C, což je druhý, méně ambiciózní cíl Pařížské dohody, může být nárůst hladiny až 4 až 7 metrů.

„Mnoho lidí si myslí, že když splníme cíl 1,5 °C, mořská hladina se stabilizuje. Ale tak to nefunguje,“ říká profesor Peter Clark, klimatolog z Oregon State University a spoluautor studie.

Důvodem je setrvačnost klimatického systému. I kdyby emise klesly na nulu během několika let, ledovce a oceány budou na předchozí oteplení reagovat po staletí.

 Ledovce tají pomalu, ale jistě

Jedním z hlavních faktorů nárůstu hladiny moří je tání pevninských ledovců, zejména v Grónsku a Antarktidě. Tyto masivní ledové štíty ztrácejí každoročně miliardy tun ledu a přispívají ke stoupajícím oceánům.

„Tání se nedá jednoduše zastavit jako kohoutek. I při optimálním scénáři už byl proces nastartován,“ upozorňuje profesorka Ricarda Winkelmann, klimatoložka z Potsdamského institutu pro výzkum klimatických dopadů.

Modely ukazují, že ledové štíty mají tzv. „bod zlomu“ – jakmile dojde k určitému oteplení, kolaps některých částí je nevratný, a i kdyby se klima později ochladilo, led by už nenarostl zpět v původní podobě.

 Dopady na světové populace

Stoupající hladina moře ohrozí stovky milionů lidí žijících v pobřežních městech. Mezi nejohroženější oblasti patří Bangladéš, Nizozemsko, části Floridy nebo některé pacifické ostrovy. Bude nutné investovat miliardy dolarů do ochranných systémů, přesídlování a adaptace.

Změny se ale netýkají jen fyzického zaplavení. Zasolení půdy, erozi pobřeží, zánik mokřadů nebo ztrátu přirozených bariér jako mangrovové lesy pocítí i vnitrozemí.

 Co s tím?

I když už se proces nedá úplně zastavit, podle autorů studie má smysl bojovat o každou desetinu stupně. Menší oteplení znamená pomalejší tání, více času na adaptaci a menší celkové škody.

„Každý rok bez snížení emisí je rokem, kdy ztrácíme čas, který bychom mohli využít k přizpůsobení,“ shrnuje Clark.

 Shrnutí:

• I při omezení globálního oteplení na 1,5 °C dojde k nevyhnutelnému nárůstu hladiny moří

• V dlouhodobém horizontu může hladina stoupnout o 1,5 až 3 metry

• Ledovce a oceány reagují se zpožděním, proces tání je dlouhodobý a setrvačný

• Adaptace a snižování emisí stále dávají smysl – pro zmírnění dopadů