Z nové studie vyplývá, že by na Marsu aspoň po nějaký čas mohly přežít pozemské mikroorganismy.

Vědci nemuseli mikroby na Mars posílat, aby to zjistili. Americko-německý výzkumný tým využil zemskou stratosféru – vrstvu atmosféry 30 kilometrů nad povrchem Země, která má některé vlastnosti společné s Marsem. Je suchá, studená, je v ní nízký tlak vzduchu a vysoká úroveň záření.

Výzkumníci vzali stratosférický balón a zavěsili pod něj laboratoř MARSBOx (Microbes in Atmosphere for Radiation Survival and Biological Outcomes experiment). Uvnitř si hověly vzorky mikroorganismů spolu s plyny, které napodobovaly složení atmosféry Marsu.

Laboratoř napodobující ve stratosféře podmínky na povrchu Marsu. | zdroj: Poskytnuto NASA

Vzorky života byly rozloženy ve dvou vrstvách, ta nižší byla proti radiaci chráněna. To umožnilo vědcům oddělit účinky záření (působícího na vrchní vrstvu vzorků) od jiných testovaných podmínek. Mezi ně patřily nedostatek vody, řídká atmosféra, anebo propastné rozdíly teploty.

Život nebo přežívání?

Ačkoliv pro část mikroorganismů byla cesta smrtící, jiné ji snášely poměrně dobře - například kropidlák černý, rozšířená houba známá také jako „černá houba“. Tento druh byl již dříve odhalen jako rezistentní i vůči podmínkám kosmického prostředí při experimentu na palubě Mezinárodní vesmírné stanice.

Ze studie zveřejněné v žurnálu Frontiers in Microbiology nevyplývá, že by marťanské podmínky mikroorganismům kdovíjak prospívaly. Ani kropidlák si v simulovaných podmínkách Marsu nehověl příliš nadšeně, podařilo se ho však oživit po návratu zpět na Zemi. 

„Otestovali jsme celou paletu bakterií a hub, které na palubě výškového balónu zažívaly podmínky podobné těm na Marsu,“ sdělila vedoucí studie Marta Filipa Cortesaová. "Některé mikroorganismy, zejména spory hub, byly schopné přežít i vysoké dávky ultrafialového záření, jakému by musely čelit na Marsu.“

Autoři studie shrnují, že jejich výzkum je podstatný jak pro hledání jednoduchých forem mimozemského života, tak pro meziplanetární lety lidí.

Symbiotičtí mikroby jsou součástí našich těl, a chceme-li jednou na Marsu dlouhodobě existovat, je nutné zajistit přežití také jim. Mikroby by jednou navíc mohli zlepšit i průmyslové kapacity osadníků. Mohli by například pomáhat s růstem potravin, léků a zajišťovat suroviny nezbytné pro život daleko od Země.