Ne všechny cukry jsou stejně škodlivé a nezáleží jen na tom, kolik cukru zkonzumujeme, důležitá je i forma a kontext. S těmito překvapivými výsledky přišla studie švédských vědců publikovaná v časopisu Frontiers in Public Health.

Někteří lidé si nedovedou představit oběd bez sladké tečky nebo den bez Coca-Coly. Úřady po celém světě přitom roky bojují proti cukru ve stravě i nápojích. Cukr má celou řadu dopadů na naše zdraví. Kazí zuby a způsobuje obezitu. Konkrétní důkazy spojující příjem cukru s kardiovaskulárními chorobami jsou však omezené.

Srdeční nemoci jsou v Evropě vedle rakoviny nejčastější příčinou úmrtí a cukr je považován za velké riziko pro naše srdce, což vede ke snahám regulačních orgánů omezit jeho příjem. Jenomže nezáleží pouze na tom, jak často cukr konzumujeme, ale i na typu cukru a kontextu jeho příjmu, zjistili podle serveru Earth experti z Lundské univerzity.

Vědci shromáždili data ze dvou velkých studií zahrnujících více než 69 tisíc účastníků, aby lépe prozkoumali vztah mezi různými přidanými cukry a kardiovaskulárním zdravím. Spotřeba různých druhů cukru byla pečlivě sledována u každého jednotlivce a křížově studována s ohledem na výskyt sedmi různých kardiovaskulárních chorob.

Ne každé cukry jsou pro náš kardiovaskulární systém tak škodlivé. Nejhorší ze všeho jsou invertní či tekuté cukry ve slazených nápojích. Tyto produkty mají daleko horší dopad na zdraví srdce než sladkosti, cukrářské potraviny a pečivo, zjistili odborníci. Výrazně zvyšují riziko ischemického mozkového infarktu, srdečního selhání a fibrilace síní.

I na kontextu záleží 

„Tekuté cukry, které se nacházejí ve slazených nápojích, obvykle poskytují méně sytosti než pevné formy – díky nim se cítíte méně sytí – což může vést k nadměrné spotřebě,“ uvedla autorka studie Suzane Janziová.

Úlohu v tom hraje i kontext přijmu cukru. Například dezerty si vychutnáváme hlavně společensky při určitých příležitostech, zatímco slazené nápoje pijeme většinou doma.

U všech srdečních chorob se vliv cukru lišil, zajímavé je ovšem zjištění, že lidé příležitostně konzumující sladké pochoutky měli lepší výsledky, než kdyby si je nedopřávali vůbec. „Může to odrážet základní dietní chování,“ tvrdí Janziová. „Jedinci konzumující velmi málo cukru mohou mít velmi restriktivní diety nebo mohou omezovat cukr kvůli již existujícím zdravotním problémům.“

Přestože jsou tato zjištění zajímavá, stále je nutné osvětlit to, jak různé druhy cukrů spouštějí v našem organismu různé reakce. Jedná se o oblast, kterou je stále třeba pořádně prozkoumat. Do dalších výzkumů na tohle téma je navíc potřeba začlenit i kulturní rozdíly ve stravování. „Naše zjištění jsou založena na švédské populaci, která může mít stravovací návyky a faktory životního stylu odlišné od jiných populací,“ vysvětlila Janziová.

Přestože nelze výsledky vykládat globálně, zdůrazňují důležitost pohledu na zdraví a stravu v širším kontextu.