Lidové pověsti o léčivé hlíně v kraji Boho mají dlouhou tradici. Teprve nedávno však napadlo tým Gerryho Quinna z chorvatského Institutu Rudjera Boskovice zjistit, zda na pověstech je něco reálného. Vědci odebrali půdní vzorky z irského kostela Sacred Heart Church a objevili tak možná novou zbraň v boji s antibiotickou rezistencí.

Bližší náhled na půdu totiž odhalil neznámý kmen bakterií streptomycet pojmenovaný Streptomyces sp. myrophorea, který je původcem velmi účinných antibakteriálních látek. Odhalená antibiotika úspěšně bojují proti celému spektru bakterií od zlatých stafylokoků po enterokoky, poměrně nečekaně navíc potlačují jak gram-pozitivní, tak i gram-negativní bakterie. Jedná se sice zatím o první vlaštovku v daném výzkumu, vzhledem k okolnostem však existuje velmi dobrá šance, že by látky z produkce Streptomyces sp. myrophorea mohly být základem nového léčiva.

Práce navíc naznačuje i potenciální zajímavé možnosti průniku humanitních věd a medicíny. Pokud by se podařilo v lidové mytologii po celém světě odhalit další doposud neprozkoumané oblasti spojované s léčivým efektem, lékařští vědci by mohli objevit nové účinné látky.

Jako vždy u každé novinky antirezistenčního charakteru samozřejmě platí, že i nynější objev nebude mít věčného trvání. Antibiotická rezistence, kterou si bakterie vyvíjejí, je zakořeněna v běžných evolučních principech. Snížení nadužívání antibiotik by to oddálilo nástup rezistenčních patogenů, bohužel se tomu tak ve světě neděje. Na druhou stranu rozumný tlak na omezování předepisování antibiotik chybí i v Česku. 

Boj s rezistencí pokračuje

Ani střídmost by však nebyla vítězstvím navěky. Každý nový antirezistenční preparát nám tak dává zbraně pro vítězství v další bitvě s bakteriemi - ale nemůže nám zřejmě nikdy nabídnout vítězství v celé válce. Rizikem je svého druhu už fakt, že rezistentní bakterie jsou vlastně neviditelným problémem. Již dnes zabíjejí rezistentní bakterie tisíc lidí denně a krize narůstá. Kvůli tomu, že se tak ale obvykle děje uvnitř nemocnic a bez podobné paniky, jaká provázela například šíření ptačí nebo prasečí chřipky, tak tato plíživá pandemie uniká tlaku veřejnosti.

Přitom front, na nichž momentálně medicína s rezistencí bojuje, je rozhodně víc než jenom ta irská. Často diskutovaným dlouhodobým řešením by mohlo být využití geneticky upravených virů, z ranku krátkodobější nápadů se pak již aplikují přísady v podobě kovů. Ty sílu antibiotik posilují. V minulém roce se na toto téma objevila i česká studie - vědci z Univerzity Palackého v Olomouci tehdy zefektivnili právě možnosti stříbrných nanočástic.

Jiné týmy naopak hledají inspiraci v přírodě. Podobně jako irské odhalení tak působí jarní výzkum americko-francouzského týmu, který identifikoval zcela novou třídu antibiotik známých jako odilorhabdiny. Nalezl je přitom uvnitř bakterie Xenorhabdus nematophila, která si látky vytváří jako přirozenou součást svého fungování.

Pomocnou ruku v krátkodobých možnostech nabízejí tak trochu nečekaně i počítače. Možnosti moderní strojové analýzy dat a strojového učení totiž lékařským vědcům dávají šanci objevit efektivnější antibiotika i mezi léky, které již známe. V září loňského roku se tak objevila kalifornská práce, která odhalila několik tisíc nových kombinací stávajících léků, které ve společném kombu rezistentní bakterie potlačují efektivněji než o samotě. Bez vyspělých algoritmů bychom vůči podobným možnostem byli slepí. Čím více se však bude antibiotiky plýtvat, tím rychleji se bude vědcům krátit čas v objevování nových řešení.

Studii publikoval časopis Frontiers in Microbiology.