Objev a masová aplikace antibiotik patří mezi jedny z nejvýznamnějších lékařských objevů 20. století. Již v době svého objevu ovšem vědci varovali před nevyhnutelným vznikem antibiotické rezistence – čím více se léčiva používají, tím častěji mají mikroorganismy šanci vypěstovat si vůči jejich působení vlastní odolnost. Jde o perfektní demonstraci principů evoluce. Zároveň však také zvyšující se rezistence představuje i velkou hrozbu moderní medicíny.

Vstříc rezistenci

Čerstvě popsaná třída antibiotik známých jako odilorhabdiny v tomto "závodu ve zbrojení" možná poskytuje tolik žádanou novou zbraň. Skrze sledování 80 bakteriálních kultur na odilorhabdiny přišli vědci z Illinoiské univerzity.

Pokusy ukazují, že odilorhabdiny potlačují růst škodlivých bakterií skrze narušení synteze jejich proteinů, specificky narušováním ribozomů. Takto činí více známých antibiotik, odilorhabdiny ovšem ribozomy zasahují zcela novým způsobem. Ribozom pod jejich vlivem při tvorbě nových proteinů dělá chyby a to v důsledku vede k úmrtí nebezpečné buňky.

V součtu to znamená, že nová třída antibiotik cílí na dosavadní hluché místo existujících antibiotik – a právě díky tomu mají potenciál vyplnit mezeru dnešních léčiv, proti nimž si již patogeny postupně vytvářejí onu rizikovou rezistenci.

Odilorhabdiny jsou navíc produkovány zcela přírodně a přirozeně – vytvářejí je bakterie Xenorhabdus nematophila jako součást svého běžného fungování. Bakterie je k nalezení jako symbiotický organismus v zemi žijících hlístic.

Předpokládá se, že produkce antibiotik umožňuje bakteriím kolonizovat hmyz. Souvislost nových antibiotik s mikroorganismem je ve skutečnosti ta hlavní novinka aktuálního výzkumu. Principy syntézy a vazba na ribozom byly známy již dříve.

Neříkej odilorhabdin, dokud nepřeskočíš

Prozatím výzkumníci otestovali nová antibiotika proti plicní infekci u myší. První výsledky dávají důvod k opatrnému optimismu a naznačují, že by odilorhabdiny skutečně mohly posloužit jako nová zbraň v moji proti rostoucí antibiotické rezistenci. Existující patogeny proti novým antibiotikům nemají vybudovanou obranu ve formě specifické mutace – to by nám mohlo dát podstatný náskok pro další zlepšování existujících antibiotik a hledání nových forem léčiv.

Na druhou stranu je však stále třeba mít se na pozoru. Je možné, že další a zevrubnější testy ukáží jednu či více nevýhod antibiotik. Řada podobných polypeptidových antibiotik má například známé nepříznivé vedlejší účinky, mimo jiné skrze dlouhodobé poškozování ledvin. Stejně tak nelze vyloučit, že produkce odilorhabdinů bude prozatím finančně velmi náročná – což jejich potenciální zavádění do praxe bude výrazně zpomalovat.

To vše bude ovšem teprve předmětem budoucích studií. Prozatím působí nadějně účast francouzské farmaceutické společnosti Nosopharm. Její pokusy ukázaly, že nová antibiotika by mohla efektivně zasahovat mnohé doposud rezistentní bakterie. Je navíc jasné, že Nosopharm se bude snažit přijít na trh co nejdříve s aplikovaným léčivem, alespoň budou-li tedy odilorhabdiny prokázány za neškodné pro lidský organismus.

Výsledky byly publikovány v Cell.