Experti sledovali po dobu šesti měsíců 2 896 zaměstnanců ve 141 organizacích v USA, Velké Británii, Austrálii, Kanadě, Irsku a na Novém Zélandu. Tyto organizace se dobrovolně zapojily do programu zkušebního čtyřdenního pracovního týdne, na restrukturalizaci svých pracovních postupů dostaly osm týdnů.

Zaměstnanci těchto organizací dva týdny před zahájením studie a po jejím ukončení (tedy po půl roce) odpovídali na otázky ohledně svého duševního i fyzického zdraví, produktivity a celkové pohody. Celkem 300 z nich bylo součástí kontrolní skupiny s klasickým pětidenním pracovním týdnem.

Lidé se zkráceným pracovním týdnem hlásili menší syndrom vyhoření, lepší spánek a vyšší spokojenost s prací.

Jasně pozitivní vliv

Celkem 67 procent účastníků hlásilo snížení míry syndromu vyhoření, 41 procent zmiňovalo zlepšení duševního zdraví a 38 procent zaznamenalo úbytek problémů se spánkem. U kontrolní skupiny nezaznamenali experti žádné změny.

Celkem 52 procent zaměstnanců se zkráceným pracovním týdnem uvedlo, že byli produktivnějšími i přes méně odpracovaných hodin.

Přestože nejlepší výsledky měl čtyřdenní pracovní týden, tak jakékoli zkrácení pracovní doby mělo pozitivní efekt.

I přes subjektivní sebehodnocení předkládá tento výzkum – dosud nejrozsáhlejší na tohle téma – jasné důkazy pozitivního dopadu čtyřdenního pracovního týdne (se zachováním stejné mzdy) na lidskou pohodu a život.