Archeologický tým vedený slovinským odborníkem Ivanem Šprajcem učinil v srdci mexické džungle objev, který může přepisovat kapitoly dějin starověkých civilizací. Po desetiletích, kdy se o Mayích vědělo jen z rušných památek jako Chichén Itzá nebo Tikal, se nyní objevuje další klíčová lokalita – město Ocomtún skryté pod stromy a liánami po více než tisíc let. Tento starověký komplex, objevený pomocí pokročilého laserového skenování terénu známého jako LiDAR, otevírá nové dveře k pochopení rozmanitosti a složitosti mayské civilizace. 

LiDAR je technologie, která pomocí laserových impulsů dokáže „prohlédnout“ hustou vegetaci a odhalit struktury skryté pod džunglí, což archeologům v minulosti často unikalo. Tyto snímky následně vedly tým do oblasti rezervace Balamakú v mexickém státě Campeche, kde se nachází právě Ocomtún – město s pyramidami, obrovskými kamennými sloupy, náměstími a sportovištěm pro mayskou míčovou hru. Archeologové odhadují, že centrum města se rozkládá na ploše více než 50 hektarů a zahrnuje několik jednotlivých struktur spojených komplexní sítí cest a veřejných prostorů.

Nalezené pyramidy dosahují výšky kolem 15 metrů a dominují celému místu, což ukazuje na komplexní urbanistické plánování a společenskou organizaci, které byly pro Maye charakteristické. Kromě pyramid tým také identifikoval kulaté kamenné sloupy, které pravděpodobně sloužily jako vstupy do vyšších pater budov nebo jako součásti rituálních prostor. Podle archeologů mohly tyto sloupy mít i význam symbolický či náboženský.

Keramické fragmenty nalezené v terénu poskytly první vodítka k tomu, že Ocomtún nebyl pouhým satelitním sídlem, ale skutečným regionálním centrem, které pravděpodobně prosperovalo během klasického období mayské civilizace mezi 250 a 1000 n. l. Nejčastěji nalezené keramické typy odpovídají období mezi lety 600 až 800, tedy době, kdy se civilizace nacházela v plném rozkvětu. Podle některých odborníků pak následné přestavby a rozšíření struktur přibližně kolem roku 1000 naznačují období sociopolitických změn a úpadku, které souvisí s celkovým kolapsem mayských měst v regionu. 

Džungle, která dnes město ukrývala, byla pro archeologii dlouhou dobu překážkou. Husté listoví, bažinaté terény a odlehlost místa znamenaly, že mnohé populace a jejich stopy zůstaly skryty až do nedávné doby. Právě kombinace leteckého LiDAR mapování s následnými terénními výkopy umožnila vědcům vidět věci, které byly dříve nepřístupné. LiDAR totiž dokáže „propálit“ skrze porost, mapovat terénní nerovnosti a odhalit stopy lidské činnosti, aniž by bylo třeba nejprve kácet stromy. Tento technologický posun dává archeologům zcela nový nástroj pro objevování starověkých měst po celém světě. 

Podle slov samotného Šprajce kombinace technologií a dlouholetých zkušeností přispěla k tomu, že Ocomtún zůstával nepovšimnut až do dnešní doby. „Bylo to jako najít ztracený kousek skládačky, který chyběl v obrazu centralizované mayské civilizace,“ uvedl archeolog v jednom z rozhovorů. Ocomtún totiž leží v oblasti, kde dřívější průzkumy neprobíhaly, protože těžba a odlesňování nebyly tak intenzivní jako jinde, což umožnilo džungli růst neporušeně. 

Jedním z nejimpozantnějších prvků města je tzv. ballgame court – místo, kde se hrála mayská míčová hra pok-a-tok, jež měla náboženský i společenský význam. Výzkumníci zjišťují, že taková sportoviště nebyla pouze pro zábavu, ale často sloužila jako společenské a rituální centrum, kde docházelo ke kultovním obřadům, příběhům o stvoření světa a dokonce politickým rozhodnutím. Tato sportoviště se objevují i v jiných mayských městech, což naznačuje, že Ocomtún mohl hrát důležitou roli ve vzájemné komunikaci a výměně mezi jinými městy regionu. 

Další zajímavostí je, že Ocomtún se nachází v relativní blízkosti dalších mayských lokalit, které byly objeveny v posledních letech. To potvrzuje, že oblast Balamakú byla jedním z nejintenzivněji osídlených center starověkého Yucatánu, a přesto dlouho zůstávala neznámá. Je možné, že se pod zeleným kobercem džungle skrývají i další města a osady, které čekají na své objevení. 

Okomtún a jeho nalezení ukazuje, jak dalekosáhlé změny může přinést moderní technika archeologii. Mnoho starověkých měst po celém světě může být stále skryto pod vegetací nebo půdou — a právě kombinace nových metod průzkumu a tradiční vědecké pečlivosti přináší stále častěji překvapivé výsledky.