Tento paradox patří k největším záhadám moderní fyziky. Nová mezinárodní studie vedená americkou laboratoří Fermilab teď nabízí možnou odpověď: vysvětlení by mohla skrývat neutrina – téměř nepolapitelné subatomární částice, kterým vědci přezdívají „duchové vesmíru“.

Neutrina a záhada hmoty

Týmy z experimentálních projektů NOvA (USA) a T2K (Japonsko) zjistily, že neutrina a jejich protějšky – antineutrina – se vlní a mění „příchuť“ různě. Tato takzvaná oscilace může znamenat, že se při Velkém třesku vytvořilo nepatrně více hmoty než antihmoty, třeba jen o jeden atom na miliardu, což by ale stačilo k tomu, aby hmota ve vesmíru přežila.

Neutrina jsou nepatrná, nemají elektrický náboj a vznikají při radioaktivním rozpadu nebo jaderných reakcích v nitru hvězd. Zároveň jsou extrémně obtížně detekovatelná – většina jich bez jediného kontaktu proletí celou Zemí.

Experiment napříč Amerikou

Vědci z Fermilabu vysílali proud neutrin z urychlovače poblíž Chicaga a zachytávali je 809 kilometrů daleko v Minnesotě, v obřím detektoru vážícím 14 tisíc tun. Další data pocházela z japonského projektu T2K.

„Naším cílem bylo zjistit, zda se neutrina a antineutrina chovají jinak,“ vysvětluj fyzik Jeremy Wolcott ze spolupracující Tuftsovy univerzity. „Pokud ano, právě to mohlo v počátcích vesmíru způsobit převahu hmoty.“

Výsledky naznačují, že rozdíly skutečně existují, ale pro definitivní potvrzení bude potřeba více dat a přesnější měření.

Krok k pochopení našeho původu

Zatímco neutrina procházejí Zemí v miliardách každou vteřinu, vědci z urychlovače zachytí v průměru jen jedno denně.

Přesto jsou přesvědčeni, že právě tato „duchovní“ částice může být klíčem k pochopení toho, proč po Velkém třesku zůstala hmota – a tím i my samotní.