Proč holicí břity vydrží tak krátce? Vědci konečně našli odpověď
12. 8. 2020 – 18:15 | Technologie | ave | Diskuze:
Kupujeme nové a nové holicí hlavice nebo žiletky a utrácíme za ně nezanedbatelné peníze. Proč nejsou tyto běžné nástroje trvanlivější?
Ocel břitu v holicí hlavici nebo v tradičním holicím strojku s jednou žiletkou je zhruba padesátkrát tvrdší než lidský vous, chlup či vlas. Jenže znáte to: Po několika holeních břit neřeže, byť používáme speciální pěnu nebo mýdlo.
Jak je to možné? Vždyť břity jsou vyrobeny z korozivzdorné martenzitické oceli a na povrchu bývají potaženy karbonem.
Toto otázku si položil kdejaký muž a nejspíš napadla i kdejakou ženu. A kladli si ji také metalurgové z MIT (Massachusettského technologického institutu) v Cambridgi.
Profesor Cem Tasan a postgraduální studentka Gianluca Roscioliová se podívali na opotřebení břitů pod elektronovým mikroskopem – přístrojem, v němž jsou fotony jako zdroj světla nahrazeny elektrony a skleněné čočky čočkami elektromagnetickými.
Při zobrazení pomocí elektronů vyšlo najevo že břity se během holení deformují, a tím v nich vznikají mikroskopické trhliny. Z těchto trhlin se šíří povrchové vady a z materiálu se odštěpují celé části kovu, což způsobí, že břitva neřeže, ale tahá nebo škube.
"Naše počáteční myšlenka byla, že máme co dělat s problémem způsobeným opotřebením. Čekali jsme, že v průběhu času bude čepel zaoblenější a kulatější, prostě jsme předpokládali tradiční otupení. To jsme ale neviděli. Zato jsme pozorovali lomy, štípání čepele a trhliny ve tvaru písmene C," řekl k výzkumu profesor Tasan.
Vědec zdůrazňuje praktický význam výzkumu. V magazínu MIT o tom řekl: "Naším hlavním cílem bylo zjistit, proč se žiletky stávají nepoužitelnými, když přicházejí do styku s několikanásobně měkčím materiálem. Rozpoznali jsme hlavní příčiny, a to nám umožňuje navrhnout vhodný způsob zpracování, který zajistí, že břity vydrží déle ostré."
Metalurgové z MIT upozorňují, že tento způsob už našli. Podali návrh na patent na tepelné zpracování, který oceli dodá větší homogenitu, a tím i odolnost proti trhlinám.
Výzkum je popsán v magazínu MIT.