Na první pohled se může zdát, že rozdíl mezi mírným nakloněním a plným, vzpřímeným opěradlem je zanedbatelný – moderní sedadla v ekonomické třídě se naklánějí často jen o necelé dva centimetry (Popular Science). I přesto však právě tento jemný pohyb hraje zásadní roli v bezpečnosti během přistání.

Od konce 60. let FAA (Federal Aviation Administration) vyžaduje, aby výrobci dokazovali schopnost evakuovat všechny cestující letadla během 90 sekund, a to i když jsou přístupové cesty částečně zablokované. Tento standard je testován v přísně kontrolovaném prostředí – v simulacích se pohybují velmi fit dobrovolníci. V reálu však může situaci komplikovat přítomnost dětí, starších osob nebo osob s omezenou pohyblivostí.

Mechanismus opěradla, který zajišťuje jeho blokaci ve vzpřímené poloze, je založen na hydraulickém systému „Hydrolok“, původně vyvinutém v roce 1947 společností P.L. Porter Co. Tento systém je dodnes téměř univerzální a odolá až 250 000 cyklům sklápění, což odpovídá životnosti téměř jednoho pasažéra za letadlo (~30 let).

Proč je to důležité? V krizové situaci může ohnuté opěradlo při prudkém brzdění nebo nárazu sesednout, vystřelit do osob za vámi nebo vás samé vystavit nebezpečnému náporu. Vzpřímená poloha je plně zablokovaná, tj. stabilní a spolehlivá při přenášení nárazových sil.

Dalším důvodem je prostor pro evakuaci. Nakloněné sedadlo může zpomalit průchod kličkujícím cestujícím, zvláště těm sedícím u okénka – jakmile se otevřou dveře pro opuštění, je zásadní mít co nejméně překážek. Právě tato jednoduchá, ale účinná úprava může významně zkrátit čas potřebný k opuštění trupu.

Opěradlo ve vzpřímené poloze navíc usnadňuje přijetí tzv. brace position – polohy před nárazem, která výrazně snižuje možnost poranění hlavy a krku. Studie FAA prokázaly, že tato poloha významně zvyšuje přežívání i při vážných nehodách, jako byl případ nouzového přistání na řece Hudson.

Cestující nemusí podceňovat, proč se stevardky tak důsledně hlásí ke kontrole sklonu sedadel – nejde o formalitu, ale o prevenci katastrofálních následků. Nedávná krize, kdy Airbus A340 přejel ranvej v Torontu a vzplál, skončila bez ztráty na životech – rychlá evakuace, podpořená právě těmito opatřeními, zachránila stovky osob.

Pravděpodobnost nouzové situace je nízká – od roku 1970 došlo ve Spojených státech k 87 fatálním nehodám komerčních letadel s více než deseti pasažéry. Přesto se letecký průmysl nespoléhá na štěstí, ale na přesné dodržování pravidel, která snižují riziko zranění i při nepravděpodobném scénáři.