Fiktivní svět hororů a apokalyptických či postapokalyptických filmů vám může pomoci zvládat psychický tlak spojený s pandemií. Vyplynulo to z průzkumu mezi 310 dobrovolníky, který vedli psychologové z několika amerických univerzit.

Hororový mág sir Alfred Hitchcock by z takového výsledku musel mít radost.

Morbidní zvídavost pomáhá

'Hororožrouti' a jedinci, kteří vycházejí z osobnostních testů jako "morbidně zvídaví", se v průzkumu ukázali jako psychicky odolnější vůči virové hrozbě, karanténám, uzávěrám a dalším koronavirovým opatřením.

"Když se díváte na (hororový nebo apokalyptický) film, vtáhne vás dovnitř, prožíváte děj s hlavními postavami, a tak si vyzkoušíte situace, které jednou mohou nastat," vysvětlil deníku The Guardian psycholog Coltan Scrivner z Chicagské univerzity, který průzkum vedl.

Scrivner pokládá knihy a filmy zmíněného žánru za "dar přirozeného výběru", protože nám poskytují prostor k tomu, abychom přemýšleli o vyhrocených situacích a pomáhají nám orientovat se v nich.

  Gwyneth Paltrow ve filmu Nákaza (Contagion, Warner Bros, 2011 | zdroj: Profimedia

I když svět nebude napaden mimozemšťany nebo zombie, imaginární příběhy nám mohou poskytnout příležitost prožívat děsivé situace a společenské otřesy, byť při tom pohodlně sedíme v křesle. Ti, kdo zakusí děsivou fikci, pak mohou být lépe připraveni na okamžiky, kdy se některé noční můry stanou realitou.

Slepice, nebo vejce?

Studie zatím nebyla recenzována, vyšla v předpublikačním webu PsyArXiv Preprints. Nejspíš ale vyvolá otázku, zda jedinci z průzkumu byli schopni lépe regulovat emoce v pandemii díky tomu, že se dívají na horory nebo apokalyptické filmy, či zda tyto filmy navštěvují proto, že jsou psychicky odolnější. 

Dá se to také formulovat jako klasická otázka: Co bylo dřív, slepice (horor) nebo vejce (očekávání katastrofy)?

Informace, které některé hororové nebo apokalyptické filmy poskytují o jednání lidí ve vypjatých situacích (viz snímek Nákaza – Contagion) však mohou být pro pandemické časy užitečné.