Proč se vlastně červenáme? Vědci přišli s překvapivou odpovědí
18. 7. 2024 – 12:32 | Člověk | Radek Chlup | Diskuze:
Sledovali, co se při rudnutí tváří odehrává v mozku karaoke zpěvaček.
Červenání může být nepříjemné, neboť nad ním nemáme kontrolu a prozrazuje, že se stydíme nebo jsme v rozpacích. Ale proč k němu dochází? Nová studie naznačuje, že spouštěčem tohoto jevu je spíše spontánní než uvědomělá reakce.
Rudnutí tváří spojujeme s pocity zahanbení nebo studu. Například se někomu líbíte, stydíte se před ním a červené tváře vás prozradí. Nebo si myslíte, že v něčem nejste dost dobří, a nastane situace, jež vám není úplně příjemná.
Tento jev lze fyziologicky vysvětlit poměrně jednoduše. Stojí za tím příval krve proudící do obličeje, který zčervená tváře, někdy i uši, krk, čelo a horní část hrudníku. Ale proč se vůbec červenáme? Nad tím si vědci lámou hlavu léta.
Způsobí to nečekaný kompliment nebo uvědomění vlastních chyb? Jsou to snad obavy? Milica Nikolicová, psycholožka z Amsterdamské univerzity, pracovala s tím, že se jedná buď o spontánní emocionální reakci, nebo kognitivní sebereflexi.
Se svými kolegy podle serveru BBC News vybrala 40 dobrovolnic ve věku 16 až 20 let na základě vyplněných dotazníků. Dívky neměly ponětí o tom, co je ve studii čeká, aby to neomezilo typ zájemkyň. Absence mužů však výzkum omezila.
Nepřemýšlíme při tom
Zpěvačky karaoke nejprve zpívaly před kamerou, vědci jim pak jejich vystoupení pustili. Nejvíce se červenaly při sledování vlastního výkonu, vyplynulo z výzkumu publikovaného v časopise Proceedings of the Royal Society B.
V druhé části studie dívky sledovaly svůj výkon během magnetické rezonance (fMRI). Žádné stopy po aktivitě mozkových oblastí zapojených do mentalizace – představování si nebo přemýšlení o vlastním, případně cizím chování, myšlenkách nebo záměrech.
Místo toho se překvapivě aktivovaly oblasti mozku zapojené do emočního vzrušení. Jinými slovy, červenání obličeje souvisí s automatickou emoční reakcí, nikoli s vědomým přemýšlením o tom, co si o nás druzí myslí.
„Tato zjištění přispívají k probíhajícím teoretickým diskusím o povaze červenání a podporují myšlenku, že pro vznik červenání nemusí být nezbytné sociálně-kognitivní procesy vyššího řádu,“ uzavřela s kolegy výzkum psycholožka.
Ženy se snáze červenají a jsou stydlivější. Je tedy otázka, jak by si v experimentu vedli muži. Pozorované mozkové procesy jsou navíc velice komplexní. Nikolicová upozornila, že budou zapotřebí další studie s rozmanitějšími skupinami lidí.