1. Starověké orientace: východ, jih či západ „nahoře“

Po celá staletí nebyl sever tím, co povyšovalo mapu na standard. Například v křesťanské Evropě vrchol znamenal východ („Orient“ od latinského oriens), tedy směr vstávání slunce a symbolické centrum – ráj či Eden.

V starověkém Egyptě měly mapy nahoře jih, protože Nil tekl právě z jihu, což byl zdroj života . Arabští kartografové často otočili mapy proti, dávali „nahoře“ jih, aby zdůraznili směr k Mekce – náboženskému centru.

Dokonce i raní američtí osadníci často orientovali mapy s západem nahoru, protože přicházeli z východu a západ byl jejich objevnou cestou .

2. Ptolemaios: první severní mapy

Přelom přinesl už v 2. století př. n. l. Ptolemaios, řecký učenec, který ve svém díle Geographia začal používat sever nahoře . Svou volbu vysvětloval přirozenou výškou zeměpisné osy. Ale nebyl první – Babylončané už v podobných duchu mapovali řeku Eufrat (směr sever–jih) .

3. Kompas, mořeplavba a středověké obrácení

Rozšíření kompasu z Číny do Evropy v 13. století postupně upravilo mapové konvence . Ačkoliv čínské luojing orientovaly kompas na jih, Evropané ho obraceli na severní pól, podporovaní navigací podle Polárky. S nástupem mořeplavby potřeba praktické orientace významně pomohla upevnit severní vrchol.

4. Mercator a raný standard

V roce 1569 Gerardus Mercator publikoval svou mapu s severem nahoře, což byl „systematický krok“, i když osobní motivací byla snad užitečnost pro námořní navigaci – protože zobrazením sever–jih umožnily jednodušší průchod po loxodromě . Tato mapa se stala globálním standardem a dodnes je hojně používána.

5. Současné důsledky: psychologické i politické

Dnes málokoho překvapí, že „nahoře“ je sever. Ale existují psychologické dopady – sever je automaticky spojován s „výhodou“, „výškou“, „blíže bohatství“. Studiem „south-up“ map se ukázalo, že obrácení vertikální logiky zpochybní tyto podvědomé předsudky 

Navíc i jazyk reflektuje orientaci: říkáme „up north“, „down south“ – spojení idejí směru s hodnotovým nábojem.

6. Alternativy a moderna

Dlouhé věky sever‑nahoře ustoupily alternativám podle účelu:

• Auto‑ a městské mapy jsou orientovány pro jednodušší orientaci po směru cesty, ne severu .

• Jiho‑nahoru mapy (south-up) výrazně změnily pocit z mapy a politické vnímání .

• Trasy nebo polární mapy upravují sever na střed, nikoli nahoře .

7. GPS a digitální navigace nenahrazují kompas

I když se hodně lidí orientuje jen podle telefonu (a pomalu ztrácí schopnosti) , mapy s severem nahoře slouží jasnosti, konzistenci a kompatibilitě mezi generacemi a systémy .

8. Budoucnost map: jakou „nahoru“ přijmeme?

Stále častěji se diskutuje o budoucnosti map – vzhledem k geopolitickému posunu a novým technologiím. Možná, že budeme používat mapy postavené na výběru uživatele – podle kultury, zaměření, osobních preferencí. Nebo zůstane sever nahoře „mapovým jazykem“, který všichni sdílíme.

Závěr

Volba „sever nahoru“ není přírodní zákon, ale historický konsensus, posílený navigačními nástroji, impérii a geopolitií. I když může působit samozřejmě, ve skutečnosti odráží kulturní dědictví, technický vývoj i psychologii směru. Ptát se „proč sever nahoře?“ znamená zpochybňovat rytmus, jakým vnímáme vesmír – a mapy, které jej zachycují.