Proč trvá vývoj vakcín tak dlouho a epidemie ho neuspíší?

- Člověk autor: Hana Dubnová

I když týmy vědců pracují naplno, vyvinout vakcínu trvá zpravidla nejméně tři roky. Zprávy o tom, že se už testují tři či čtyři látky účinné proti viru zika (jednu objevili čeští vědci), je tak potřeba brát s rezervou. Vyvinout účinnou, ale bezpečnou vakcínu je náročné a během probíhající epidemie ještě těžší než obvykle.

Vyvinout účinnou vakcínu trvá roky, i když se do vývoje zapojí vědci z celého světa. Ilustrační snímek

Vyvinout účinnou vakcínu trvá roky, i když se do vývoje zapojí vědci z celého světa. Ilustrační snímek,zdroj: ThinkStock

Vakcíny proti zice se už testují na zvířatech a jedna dokonce dospěla do fáze testování na lidech. Než se ale dostanou na trh, bude zřejmě po epidemii.

Typickým příkladem je ebola. O existenci viru vědci věděli už několik desetiletí, ve vývoji vakcíny je ale nic nehonilo, byly na řadě důležitější léky. Až začátkem roku 2014 vypukla v Africe epidemie. Do června letošního roku, kdy Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila konec epidemie, ebolou onemocnělo 28 tisíc lidí, 11 tisíc nakažených zemřelo.

Ve chvíli, kdy WHO vyhlásila poplach, se vývoj vakcíny obnovil a přibylo i jeho financování. Po dvou letech tvrdé práce se několik vakcín dostalo do fáze klinických studií. Některé byly zkoušeny i na dobrovolnících. Jen je smutné, že žádná z vakcín zatím nedostala povolení k uvedení na trh.

Existuje mnoho důvodů, proč navzdory vědeckému pokroku stále nejsme schopni vyvinout vakcínu včas. A propuknutí epidemie je jedním z nich.

1) Epidemie vyvolává chaos

Když se objeví nová nemoc, většinou se na začátku nekontrolovaně šíří bez toho, aby někdo zaregistroval rodící se problém. Může za to i to, že epidemie zpravidla propukají v místech, kde není příliš vyvinutá infrastruktura. Ať už je to začátek eboly v Guineji či první případy ziky ve vesnicích uprostřed brazilského pralesa. Takže ve chvíli, kdy svět zaregistruje, že se objevil nějaký problém, má patogen už pár kroků náskok.

2) Patogeny jsou "záludné"

I když si člověk myslí, že je pánem tvorstva, světu ve skutečnosti vládnou viry a bakterie. Mikrobi se epidemii od epidemie liší, jsou vyspělejší, rezistentní na předchozí protilátky. 

Aby vědci vyvinuli účinnou očkovací látku, musí se s patogenem co nejrychleji a co nejlépe seznámit – vědět, zda existuje jeden nebo více genetických kmenů a který z nich způsobuje onemocnění. Pak musí vyvinout látku, která bude fungovat na všechny kmeny. A chaos, který epidemii zpravidla provází, situaci komplikuje, protože kvůli němu může být těžší shromáždit potřebné vzorky a poslat je do laboratoří.

3) Vývoj vakcín je rizikový byznys

Velké farmaceutické firmy dávají do vývoje vakcín ročně miliardy dolarů. Pokud ale nastane situace, že je potřeba rychle se zapojit do vývoje vakcíny, příliš se do akce neženou. I když tyto společnosti mají pravidelně ztráty z vývojů léků, které nakonec neprojdou na trh, tvrdí, že i přes neúspěch mohou nové poznatky využít v dalších výzkumech a vývojích.

Jenže jednorázové zformování všech sil na vývin vakcíny proti nemoci, která způsobila epidemii, jim zpravidla žádné další využitelné poznatky nepřináší, protože se běžně orientují na jiné léky. Šance na objev účinné vakcíny, která opravdu zabere a půjde na trh, je neúměrně malá oproti pravděpodobně vyhozeným nemalým nákladům na výzkum.

4) Výzkum nikdo nekoordinuje

Když se vedení výzkumu neujme některá z farmaceutických firem, dalo by se očekávat, že se toho chopí Světová zdravotnická organizace. Jenže i když WHO ve své ústavě uvádí, že je jejím cílem dosažení toho, aby "všichni lidé měli přístup k nejvyšší možné míře lékařské péče", nebyla nikdy nastavená k tomu, aby koordinovala výzkumné programy.

Výzkum vyžaduje obrovské množství peněz a ty WHO nemá. Takže vše, co teď dělá, je vytvoření rámce, podle kterého se má postupovat při výzkumu nové nemoci. A pak jen doufá, že se různé národní zdravotnické orgány budou tímto rámcem řídit.

5) Někdy není dost zvířat na testování

Jakmile vědci objeví patogen, který epidemii způsobuje, je potřeba najít vhodný zvířecí model, na kterém se bude vakcína v raných stádiích testovat. Jenže to někdy není tak lehké, jak se může zdát.

Nejčastějšími testovacími zvířaty jsou malí savci, hlavně myši a potkani. Jenže ne vždy se je podaří nakazit virem, který se specializuje na lidi. Například najít vhodné zvíře pro testování vakcín proti viru zika trvalo dva měsíce od doby, kdy WHO vyhlásila pohotovost.

6) Klinické studie na lidech zaberou spoustu času

Když už vědecký tým projde všemi překážkami a dostane se až k testům na lidských dobrovolnících, stále to neznamená, že se vakcína dostane mezi lidi do pár měsíců. Testy trvají mnohem déle, než by si všichni přáli.

V případě eboly se začala první nadějná vakcína testovat na lidských dobrovolnících v listopadu 2014. I přes úspěch měli vědci už v červnu 2015 problém sehnat dost dobrovolníků.

Klinické studie začínají s desítkami pacientů. V případě úspěchu se jejich počet v každé fázi vývoje zvyšuje – od stovek přes tisíce až k desetitisícům. V každé fázi musí vědci nasbírat a analyzovat velké množství dat, aby měli jistotu, že vakcína působí tak, jak má a zároveň nemá vážné vedlejší účinky.

K tomu většinou dojde až v době, kdy je epidemie na vrcholu nebo dokonce na ústupu. Takže i když je pro výzkum potřeba víc pacientů, není jich už dost k tomu, aby se podařilo vývoj vakcíny dovést do takové fáze, že bude možné získat všechna povolení a uvést ji na trh.

Takže i když je dobrou zprávou, že vývoj vakcíny proti viru zika úspěšně postupuje, není šance, že bude v dohledné době vakcína dokončená. Na druhou stranu, vzhledem k tomu, že běžně trvá vyvinutí léku deset let, je zázrak, že když je opravdu potřeba, dá se dojít do závěrečných fází testování už za tři roky… 

Tagy: zahraničí ebola vakcíny a léky vědecký výzkum a studie virus zika

Zdroje: QUARTZ