„Měla jsem obavy, že kvůli obecnému rozvoji nestihnu promoci,“ přiznala mladá žena, která se na MIT zapsala v roce 2023. „Myslím, že ve velké většině scénářů, kvůli způsobu, kterým pracujeme na obecném rozvoji, dojde k vyhynutí lidstva.“

K Center for AI Safety se připojila s vidinou sdílení obav s podobnými lidmi a hledání jejich efektivního řešení.

S touto myšlenkou sympatizuje Nikola Jurković z Harvardu, který působil v univerzitním klubu bezpečnosti umělé inteligence.

„Pokud má být vaše kariéra do konce dekády automatizovaná, pak se každý rok strávený na vysoké škole odečte od vaší krátké kariéry,“ vysvětlil. „Osobně si myslím, že obecná umělá inteligence (AGI, inteligentnější a efektivnější než člověk), je možná za čtyři roky a plná automatizace ekonomiky za pět nebo šest let,“ tvrdí.

Dosažení AGI je hlavním cílem technologických gigantů bez ohledu na možné a podle mnoha odborníků zničující dopady pro společnost a ekonomiky. Sam Altman z OpenAI označuje za významný odrazový můstek k dosažení této revoluce nejnovější, nepříznivě přijatý ChatGPT-5.

Prodavači strachu

Mnoho expertů krotí vyhrocená tvrzení o AGI a konci lidstva. Poukazují na realitu stagnujícího vývoje umělé inteligence a fakt, že pokud se vůbec někdy k té obecné přiblížíme, určitě ne v dohledné době.

„Je extrémně nepravděpodobné, že se AGI objeví v následujících 10 letech,“ uklidňuje Gary Marcus, výzkumník umělé inteligence a paradoxně její velký kritik. „Je to jen marketingový humbuk předstírat opak, když zůstává tolik klíčových problémů nevyřešeno.“

Narážel tím na blouznění a chybné informace. Chatboti kromě těchto chyb časem hloupnou, což souvisí také s rostoucí frustrací uživatelů.

Velcí hráči v tomto odvětví jen chtějí, abychom si mysleli, že nás AI připraví o práci nebo rovnou vyhladí, tvrdí odborník. Altman a další jemu podobní podle něj stále upozorňují na podobná rizika, aby vytvořili dojem, že technologie mohou být mnohem mocnější než nyní. Tím kontrolují narativ o tom, jak by měly být regulovány.