Muskův 'poloviční hyperloop' bude vozit lidi na chicagské letiště

1. 7. 2018 – 18:34 | Technologie | Ladislav Loukota | Diskuze:

Muskův 'poloviční hyperloop' bude vozit lidi na chicagské letiště
The Chicago Express Loop | zdroj: The Boring Company

Společnost Elona Muska jménem The Boring Company získala svou první velkou veřejnou zakázku – vedení města Chicaga ji zaúkolovalo vybudováním rychlé podzemní dopravy z centra města na letiště O’Hare. Systém jménem The Chicago Express Loop má podzemní, elektricky poháněné kapsle pro 16 lidí urychlit až na 240 km/h, a dopravit tak pasažéry do cílové destinace za 12 minut.

"Hyperloop" jen napolovic

Nynější nejrychlejší srovnatelná trať metra na O’Hare zabere zhruba 45 minut, úspora času je tak víc než trojnásobná. The Boring Company mluví o tom, že díky využití novátorských razících technologií by celý dopravní systém měl být nejen ekologický, ale i překvapivě levný. Přitom se prozatím nejedná o tzv. hyperloop, tedy transportní systém, který Musk navrhl před pěti lety.

Loop má sice využívat technologie vyvinuté částečně pro hyperloop, koncept však oproti původní ideji stále stojí kdesi na půli cesty.

"Loop je obyčejný tunel, ve kterém se budou prohánět elektrická vozítka rychlostí kolem 240 km/h," říká k oznámení Petr Melechin z webu ElonX, který se tematice dlouhodobě věnuje, "Hyperloop má už jezdit v takřka úplném vakuu až nadzvukovými rychlostmi." Není bez zajímavosti, že samotné vozy budou využívat základu karoserie Muskových vozů Tesla. 

Celá trať na O’Hare by měla mít délku 25 km, umístěna bude 10-20 metrů pod povrchem, stát má jednu miliardu dolarů (zhruba 20 miliard korun) a hotová by měla být za tři roky od zahájení stavby. Byť bude možná realita dražší a delší, s nadsázkou se projekt dá srovnat s tuzemskou ideou prodloužení metra z Motola na Letiště Václava Havla. To má dle posledních studií vyjít na 27 miliard korun a trvat má 11 let.

Muskův chicagský loop přitom bude financován čistě z privátních zdrojů. Město na něj nedá ani dolar.

I proto však bude jízda s ním pro cestujícího dražší. Momentální předpoklady udávají cenu lístku 25 dolarů (zhruba 550 korun). To je sice skoro desetinásobně víc, než kolik v Chicagu stojí lístek na metro, ale níže, než průměrná cena taxíku i jízdy službou Uber ve stejné vzdálenosti.

The Chicago Express Loop The Chicago Express Loop | zdroj: The Boring Company

Rychlá doprava se opožďuje

Ačkoliv tedy Muskův "loop" bude ještě bez přízviska "hyper", svého druhu půjde o první skutečný krok vstříc vysokorychlostní přepravě nové generace. Kdy se však dočkáme skutečného hyperloopu? To je momentálně stále neznámé.

Letos v srpnu to bude pět let, co se objevil první ideový koncept tohoto druhu, tehdy navrhující hypotetickou trať mezi Los Angles a San Franciscem, v níž by lineárnímí indukčními motory poháněné kapsle jezdily díky menšími tření rychlostí až 1000 km/h. Během oné doby vzniklo kolem hyperloopu hned několik firem, ale zatím žádná nepostavila skutečně funkční prototyp.

Lineární indukční motory na testovacích drahách samozřejmě vyzkoušeny již byly, ale povětšinou bez druhého klíčového prvku, tedy jízdy v tubusu, v němž panuje podtlak. Faktem na druhou stranu je, že pět let je na vznik nového transportního odvětví přece jen trochu krátká doba. Většině společností navíc chybí Muskovo jméno.

Byť totiž slavný miliardář koncept hyperloopu před pěti lety proslavil, on sám se snaze o vlastní podnikání v této sféře dopravy spíše vyhýbal. The Boring Company, který se zabývá především vývojem levnějších razících strojů, to však před dvěma lety změnil.

Například Hyperloop One, momentálně zřejmě nejúspěšnější společnost zabývající se hyperloopem, teprve loni získala významného investora ve společnosti Virgin miliardáře Richarda Bransona. Ještě před tím loni představila první komplexní testovací trať (tedy včetně podtlakových tubusů), i na ní však systém dosáhl "jen" rychlosti 309 km/h. Oficiálním cílem je nyní představit první plně funkční systém v roce 2021 – lze tedy rozhodně říct, že na komerční trať si ještě počkáme.

O něco hůře je na tom zřejmě jeho největší konkurent v podobně Hyperloop Transportation Technologies. Právě Hyperloop Transportation Technologies provedl i u nás slavnou studii o realizovatelnosti tratě mezi Vídní a Bratislavou. Teprve letos v dubnu však společnost začala budovat svou první testovací trať, a to ve Francii. Další firmy koketující s technologií jsou typicky mnohem více pozadu.

Skutečnost, že se Musk skrze Boring Company s hyperloopu tak trochu vrátil, lze proto vnímat i jako snahu nakopnout sféru dopravy, jíž bez Muskova vlivu hrozilo jisté vyšumění. Nakolik se loopy či hyperloopy budou skutečně orientovat v tržním prostředí, se však s ním i bez něj ukáže nejspíše nejdříve deset let po první zmínce hyperloopu – tedy snad někdy po roce 2023.

Informace o The Chicago Express Loop zveřejnil The Boring Company na svém webu

Nejnovější články