Ptakopysků ubývá. Jsou ohroženi?

Ptakopysk podivný je jediný dosud žijící savec, který snáší vajíčka a nerodí živá mláďata.

Jeho jméno ho dokonale vystihuje. Je to to jedno z nejpodivnějších zvířat. Má zobák jako kachna, blány jako kachna, a přesto není kachna.

Když ptakopyska v roce 1798 poprvé dovezli do Evropy, zoologové se domnívali, že to je vtip preparátorů, kteří na tělo savce podobného bobrovi přišili kachní zobák. 

Ptakopysk, z jehož mléka se získávají antibiotika a jehož jed je používán k léčbě cukrovky, je těžké sledovat. Je to plaché noční zvíře. Právě to je jeden z faktorů, proč je v ohrožení.

Kořist lovců

Už v osmdesátých letech začali někteří vědci poukazovat na pokles populace živočicha. Tehdy se podařilo kompletovat data z dlouhodobého pozorování, což umožnilo upřesnit stav populace zvířete.

Vědecký pracovník na Univerzitě v Novém Jižním Walesu Tahneal Hawke je spoluautorem nové studie, která nahlížela na jedenáct tisíc záznamů pocházejících z 258 let starých dokumentů.

Záznamy byly porovnány s moderními daty a s pozorováním prostřednictvím PlatypusSPOT (aplikace pro ochranu ptakopysků). Z výsledků vyplývá, že počet nalezených ptakopysků v řekách a potocích po celé Austrálii a Tasmánii poklesl kvůli lovu, ztrátě přirozených stanovišť, stavbě přehrad a globálnímu oteplování.

Když do Austrálie v sedmnáctém století připluli Evropané, obchodníci s kůží začali ptakopyska lovit. Jeho kůže byla měkká a nepromokavá.

"Z jednoho záznamu jsme zjistili, že jediný kožešník prodal 29 000 kůží," upozornil Hawke.

Lov a obchod pokračoval a rozvíjel se až do dvacátého století, kdy ho vláda zakázala.

Mizící populace

Z dostupných (ale neúplných) dat zoologové odhadují, že od doby, kdy do Austrálie dorazili Evropané, klesla populace savce o 30 procent.

Někteří zoologové s historickými daty nesouhlasí, nejsou podle nich spolehlivá. Také oni však předpokládají, že ptakopysků ubývá, a pokud se jim nepomůže, bude tento trend pokračovat.

Odborníci upozorňují zejména na přehrady, které populaci ptakopysků ohrožují. Narušují přirozený tok řeky a často necitlivě zadržují nebo vypouštějí vodu.

Studie byla publikována v NationalGeographic.