Srdeční onemocnění jsou nejčastější příčinou úmrtí v USA i Evropě včetně Česka. Každý rok vedou ke smrti 3,9 milionu lidí na starém kontinentě. U nás statistiky hovoří o 555 úmrtí v důsledku onemocnění srdce na 100 tisíc obyvatel. 

V úmrtnosti na kardiovaskulární onemocnění jsme obsadili 10. místo a v oblasti ischemické choroby srdeční dokonce páté místo. V Česku podle dat z loňského roku umírá na 100 tisíc obyvatel o 20 procent lidí více v porovnání s Francií a Dánskem. 

Zdraví srdce ovlivňuje celá řada faktorů – podmínky, v nichž žijeme, a které ovlivňují naše zdraví, sociální prostředí, příjem, dosažené vzdělání, přístup ke zdravým potravinám a míra znečištění ovzduší jemnými částicemi. 

Dalším faktorem ovlivňujícím naše kardiovaskulární zdraví je stres, jenž také úzce souvisí s diskriminací. Dlouhodobý stres zvyšuje riziko rozvoje srdečních chorob a v mnoha případech vede k návykům nezdravým pro srdce, jako je kouření. 

Většina dosavadních studií na téma diskriminace a jejího dopadu na srdce se zabývala vždy pouze jednou identitou, jako je rasa, pohlaví nebo sexuální orientace. Nebrala však v potaz intersekcionalitu – mnohanásobnou diskriminaci. 

Chce to další studie 

Expertka v oblasti sociálních a behaviorálních věd Stephanie Cooková z NYU School of Global Public Health se svým týmem podle serveru Futurity analyzovala data od 6800 dospělých jedinců bez diagnóz srdečních nemocí. 

Vědci se jich ptali na životní styl a návyky související s kardiovaskulárními chorobami, zjistili si od nich demografické údaje a zajímali se o jejich pocity diskriminace, přičemž se zabývali souvislostmi mezi diskriminací, kouřením a prediktory srdečních příhod. 

Práce zveřejněná v časopise Journal of the American Heart Association zjistila nepřímý dopad diskriminace na zdraví srdce pouze u některých skupin. Jako nejvíce ohroženou skupinu určila hispánské ženy. 

V jejich případě experti zaznamenali větší míru užívání cigaret a ucpání tepen plakem, což časem může vést k srdečnímu infarktu. Podobné výsledky v menší míře pozorovali vědci také u hispánských mužů. 

U jedinců z rasových a etnických menšin se tedy podle výsledků studie častěji vyskytují problémy signalizující zvýšená rizika rozvoje srdečních chorob, přičemž se jedná o nepřímý důsledek vícenásobné diskriminace. 

„Klíčovým závěrem této analýzy je, že se musíme více věnovat průřezovým studiím srdečních onemocnění,“ řekla Cooková. „Chybí nám vazby mezi diskriminací a srdečními chorobami. Pokud jde o mechanismy, jako je kouření, vůbec nebereme v úvahu kontext intersekcionality.“