„V nočních hodinách je pro mě jednodušší svěřit se AI,“ přiznala se Tchajwanka Ann Li (30 let) ke svému používání této technologie coby podpory duševního zdraví.

Jang z Číny (25 let) nikdy nenavštívila psychologa, přestože ji diagnostikovali vážnou chorobu a od té doby trpí úzkostmi. Rodině nebo přátelům se říct pravdu bojí.

„Říct pravdu lidem je pro mě nepředstavitelné,“ přiznala s tím, že i pro ni byly služby psychologů a psychoterapeutů nedostupné.

Obě mladé ženy patří mezi stále početnější skupinu, jež se raději obrací se svými problémy na AI než na lidské odborníky. Vědci na jedné straně tvrdí, že chatboti mají obrovský potenciál v oblasti duševního zdraví, obávají se však rizika, že se lidé v nouzi raději obrátí na ně spíše než na lidské profesionály.

Proč je to problém

Za prvé, umělá inteligence necítí emoce, nemá empatii a pouze napodobuje tak, jak byla naprogramována. Člověk u ní tedy nenajde propojení s člověkem, které je pro duševní zdraví naprosto zásadní. Takové to porozumění, lidské teplo. 

AI navíc může být přehnaně pozitivní a nemusí postřehnout některé důležité signály duševního onemocnění. Rovněž nepodléhá etickým kodexům psychologa.

Psycholog I-Sien Su z tchajwanské organizace True Colors si nemyslí, že AI připraví o práci lidské odborníky.  

„Pokud nedojde z dlouhodobého hlediska k nějakému výraznému pokroku, který půjde za hranici naší představivosti, základní struktura psychologie zůstane,“ domnívá se.

Experti upozorňují, že AI může sloužit jako krátkodobá podpora v oblasti duševního zdraví. Pokud člověk trpí dlouhodobými a vážnějšími problémy, měl by se obrátit na lidské odborníky.