Sluneční aktivita se mění v jedenáctiletých cyklech. Aktuální cyklus je podle odborníků silnější, než se myslelo. Směřuje k maximu v letošním červenci. Nasvědčuje tomu průměrný měsíční počet slunečních skvrn v lednu a únoru – překročil úroveň 140. To je nad dlouhodobým průměrem.

S tím roste i další riziko slunečních bouří a výtrysků koronální hmoty. Loni na to upozornil astrofyzik z Harvardu Jonathan McDowell.

„Na slunečním minimu v roce 2019 byl počet viditelných slunečních skvrn fakticky nulový, ale při nadcházejícím maximu v červenci 2025 by mohlo být na slunečním povrchu až 115 slunečních skvrn,“ uvedl odborník. „Pro provozovatele satelitů je to rozhodně děsivá doba,“ dodal.

Globální blackout

Sluneční bouře mohou vykouzlit na obloze nádhernou podívanou v podobě polární záře, mohou však mít i negativní dopad na moderní technologie. Satelity, na nichž jsme závislí, se mohou podle něj ocitnout pod palbou slunečních skvrn. V nejhorším případě může dojít ke zkratu elektrické sítě a elektroniky.

Někteří odborníci dlouhodobě varují před katastrofálním globálním blackoutem. Že dojde k něčemu takovému je ale krajně nepravděpodobné.

Jak katastrofální následky může blackout mít ukázal tento týden masivní výpadek ve Španělsku a Portugalsku. Lidé zůstali uvězněni ve výtazích, vlacích i svých domovech na elektronické klíče. Lidé nemohli platit kartou. Výpadek platebních systémů ochromil byznys podnikatelů.

V květnu 2024 došlo k nejsilnější geomagnetické bouři od roku 2023. Byla klasifikována jako G5 – tedy nejvyšší stupeň. Mohl za to vysoký počet slunečních bouří a výtrysků koronální hmoty hned v prvním týdnu.