Trojice norských výzkumníků se ve studii zabývala více než devíti tisíci narozeními mezi lety 1676 až 1878 a porovnala je se sluneční aktivitou v tomto období, odvoditelnou ze záznamů o slunečních skvrnách.

Ukázalo se, že ženám, rodícím v letech, kdy bylo slunce činorodější a posílalo naším směrem více ultrafialového záření, se narodily děti, dožívající se statisticky nižšího věku. Rozdíl mezi dětmi narozenými mimo období zvýšené sluneční aktivity dosahoval až pěti let.

zdroj: Nikos Koutoulas

Studie samozřejmě brala v potaz další faktory včetně rozdílného sociálního postavení jednotlivých matek. Už proto ji nelze interpretovat zcela přímočaře: narození během zvýšené sluneční aktivity nemusí člověka automaticky odsoudit ke zkrácenému životu.

Pokud by vás přesto zajímalo, jestli do vašich vyhlídek mohlo slunce nějak promluvit, zmíníme jen, že poslední solární maxima proběhla v letech 1968, 1979, 1989 a 2000 – a momentálně je naše mateřská hvězda už několik let výjimečně klidná.