Od počátku lidské civilizace je Slunce uctíváno jako životodárný symbol. Bez její energie by na Zemi neexistoval život. 

Naše hvězda se však může stát také ničitelem. Je schopná vyvolat sluneční bouři, která způsobí internetovou apokalypsu. Z nového výzkumu vyplývá, že síť globálního internetu vůči ní není odolná.

Slabé místo na dně oceánů

Země je neustále bombardována proudem energetických částic známých jako sluneční vítr. Magnetický štít Země však škodlivým elektronům slunečního větru brání proniknout k povrchu planety.

 

Někdy mohou být být výrony koronální hmoty tak silné, že magnetický štít překonají. Sluneční bouře potom vytvoří elektromagnetické pole, které do drátů přivede extrémní proud, vyřadí z provozu elektrické vedení a zasáhne komunikační kabely.

Výzkum profesorky počítačových věd z Kalifornské univerzity v Irvine Sangeethy Abdu Jyothiové, publikovaný na webu Kalifornské univerzity (zde), upozorňuje na důsledky pro globální internet. Ukazuje, že selhání mohou být katastrofická zejména v případě podmořských kabelů, které jsou jeho páteří. 

Na první pohled by se mohlo zdát, že oceánská masa vody bude podmořské kabely chránit. Jenže analýza chování slunečních částic ukázala, že paradoxně kabely na dně oceánů a moří jsou mimořádně citlivé vůči poškození sluneční bouří. A právě kabely nataženými mezi kontinenty prochází většina globálních internetových dat.

Kabely pro přenos informací na dlouhou vzdálenost jsou vybaveny opakovači, které zesilují optický signál. Samotný optický kabel je vůči poškození sluneční bouří odolný, ne však opakovače složené z elektronických součástek. Během bouře je nabité částice mohou snadno poškodit, a tak vyřadit z provozu celý kabel.

Ztráty jako z covidu

Profesorka Jyothiová v rozhovoru pro server Wired řekla, že k výzkumu odolnosti internetové sítě ji přiměla pandemie covidu. „Pandemie byla pro mě spouštěčem, začala jsem přemýšlet o tomto problému. Neměli jsme žádný postup, jak pandemii účinně řešit. A v případě internetu jsme na tom obdobně,“ upozornila.

Pandemie rozsahu španělské chřipky nebo covidu se podobá silné sluneční bouři tím, že udeří jednou za desítky let. V novodobé historii to bylo dvakrát, v letech 1859 a 1921. Tehdy byly poškozeny zejména telegrafické dráty.

Dnes je ale lidstvo stalo závislé na globálním internetu. Dopady velké sluneční bouře by proto byly mnohem větší.

Analýza profesorky Jyothiové ale upozorňuje, že místní a regionální internetová infrastruktura by poškození vesměs odolala, protože optické vlákno je vůči solární bouři v podstatě imunní. To však neznamená, že by nemohly být poškozeny samotné počítače stejně jako satelitní konstelace Starlink.

Celkové ekonomické škody by byly enormní, mohly by dokonce být srovnatelné s covidem. „Ekonomický dopad výpadku internetu za jeden den je jen ve Spojených státech odhadován na více než sedm miliard dolarů,“ připomněla autorka ve své zprávě k výzkumu a položila si otázku: „Jak by se to odrazilo na ekonomice, kdyby globální internet nefungoval měsíce?"

Ilustrace Země a její magnetosféry znázorněné křivkami magnetického pole. Magnetosféra chrání planetu kosmickým zářením a slunečním větrem. Síť šedého pozadí představuje hranici magnetosféry. Většina nabitých částic ze Slunce je odkloněna kolem Země. Některé jsou uvězněny a vedeny magnetickým polem Země směrem k polárním oblastem, kde ovlivňují atmosféru a způsobují polární záře. | zdroj: Profimedia